Myšlení není žádná sranda
Ilustrační foto: Pixabay

Myšlení není žádná sranda

9. 4. 2024

Už jsem se před časem, ve své předcházející knize glos a fejetonů Prostě jen tak žít, zmínil o jedné zajímavé myšlence francouzského filozofa 17. století, René Descarta, který prohlásil:

„Cogito, ergo sum – myslím, tedy jsem.“

A hned tuto myšlenku blíže upřesnil:

„I kdybych o všem pochyboval, nemohu pochybovat
o tom, že myslím – nutně tedy musím být.“

V této myšlence je hodně logiky. Mohu ale právem namítnout, že i když se nyní pokouším moc nemyslet, protože je veliké horko a mám takový dojem, že se mi až rozpouští mozek, stále jsem si své existence vědom. Jen mi to nechce řádně myslet.

Touto Descartovou myšlenkou jsem se však snažil řídit i v celém svém životě. Někdy je to ovšem těžké. Nemohu přece tvrdit, že pořád a na plné pecky usilovně přemýšlím, to by bylo až na hlavu. Občas je nutné vypnout a snažit se nemyslet na nic. Problém bývá ale v tom, že i když se o to občas snažím a chci jen odpočívat a vůbec nemyslet, moji naplánovanou absencí myšlení mi zpravidla až drsně naruší moje bolavá páteř. Myšlenky jsou okamžitě zpátky a nejsou příliš pozitivní, ani slušné.

Ale myslet se skutečně snažím. Občas mi to dokonce i jde. Příjemně mi to třeba myslí při skypování s přáteli. Není to sice takové jako kontakt přímo osobní, ale je to příjemné. Díky vizuálnímu kontaktu mi to navozuje dobrou náladu a při vzájemné konverzaci mi myšlenky vylézají z podvědomí tak nějak samy od sebe a snaží se mi neudělat ostudu.

Při mojí literární aktivitě je to ale s myšlením všelijaké. Když jsem kdysi po nocích psal svůj studentský román, protože přes den jsem se staral o vážně nemocnou ženu, nemusel jsem na to příliš myslet, neboť myšlenky se příjemně vršily na sebe, aniž jsem je musel nějak pobízet. V současnosti, u rozpracovaných knih, je to už obtížnější. Často nepomůže ani osvědčený a oblíbený Merlot.

Líbí se mi, když se myšlenky rodí uvolněně, jsou příjemně optimistické a směřují k nějakému pozitivnímu cíli. Třeba k návštěvě pražské přítelkyně. V tom případě budeme moci více rozvinout onu, výše zmíněnou, Descartovu myšlenku. Totiž, snažit se nějaký čas myslet společně, a tím pádem velmi zpříjemnit svoji existenci.

glosa
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Občas myšlení bolí, ale bezmyšlení to také není ono. Zajímavé, někdy přímo vnímám to myšlení, co se mi prohání za čelem, až mě z toho bolí hlava. Tak ať myšlení moc nebolí, ale přinese mnoho užitečného, jako třeba nápad na novou knihu?
Jana Jurečková
Tahle glosa mi připomněla jeden můj nešťastný den. Asi před půl rokem jsem koukla na dvorek. Manžel sbíral polínka dřeva a pak je nosil na půdu. Tak jsem si řekla, že mu pomůžu. Kyblík jsem naplnila a po žebříku ho vynesla nahoru. Zpět jsem šla po prázdnu, jenže jsem se zamyslela a to byla chyba. Spadla jsem na záda. Nic se mi nestalo, ale bolest byla ukrutná, trvala asi měsíc. Tady bych zdůraznila, že myšlení v nesprávný čas není žádná sranda. Jinak díky za hezký článek.
Alena Švancarová
Jsou chvíle,kdy je lepší nemyslet.Nebot to bolí.
Věra Ježková
Jendo, takhle já nepřemýšlím. V současné době bych uvítala občas nemyslet nebo myslet na něco jiného, než na co myslím. Snad se zadaří a budeme zase myslet spolu.
Jan Zelenka
Vážení, díky za vaše komentáře. Ani jsem jich nečekal tolik.
Daniela Řeřichová
Omluva mého mobilu - má být plný počet hvězdiček.
Jiří Dostal
:-) S dobrou srandou se myslí jinak... :-)
Anna Potůčková
Při čtení mě napadlo jediné. A to že: Jeden myslel a po...... se. Já osobně si myslím že myslet je třeba při každém konání. Dá se to vyjádřit i pořekadlem 2 krát měř, jednou řež. U všeho je třeba našeho myšlení a ne hned bezmyšlenkovitě konat.
ivana kosťunová
Zuzko, Jendo, zrovna tohle jsem chtěla napsat. Takže už nemám co dodat :))
Jan Zelenka
Zuzko, svatá pravda. Společné, většinové myšlení může být brzdou vývoje. Psal jsem o tom v knize o starověkých civilizacích.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.