Toskánský Manhattan
Všechny fotografie: Oldřich Čepelka

Toskánský Manhattan

21. 5. 2024

Možná jste tam byli, městečko se jmenuje San Gimignano. Ale možná jste jako většina návštěvníků Toskánska zajeli hlavně do Florencie a do Pisy. My jezdili především menšími městy a vesnicemi. Na kolech.

Popravdě, nic idylického to nebylo, protože většinou se muselo jet po silnicích, které jsou stejně rozbité jako v Česku, a uprostřed hustého provozu. Takže nemáte moc příležitostí se po cestě rozhlédnout, jen dáváte pozor na díry, obrovské hrboly a stovky těsně vás míjejících aut.

Když jsme jednou přijížděli zvlněnou krajinou, zjevila se náhle v dálce silueta, jakou vidíte na snímku. Vypadalo to jako čerstvě vybombardované město. Ve skutečnosti je to rozsáhlý soubor pevně stojících poctivých staveb, obranných věží. Zdejší měšťanské nebo šlechtické rody se kdysi ve středověku asi nedohodly, že vybudují jednu nebo několik málo věží, kam se mohou schovat, kdyby k městu dorazilo nepřátelské vojsko. A tak si každý rod postavil svou vlastní věž. V některých dokonce téměř chybí okna, jsou tu jen malinké střílničky. Zřejmě se tu dalo přežít dlouhé týdny (pouze pozor dole při vylévání splašků). V současnosti je tu celkem 14 věží, ale byly doby, kdy jich tu bylo 72.

img-20240510-140453.jpg

 

Město je navíc obehnáno obrovskými hradbami a především tu jsou stovky bytelných kamenných domů. Neumím si představit, odkud a jak dlouho tahali lidé na kopec tisíce velkých kamenných kvádrů, z nichž jsou domy postaveny. Naprosto obdivuhodné. Ale když to dokázali ve starém Egyptě… 

Zdejší osídlení má svou historii a protože jsme v Itálii, tak ta historie začíná už někdy ve 4. století před naším letopočtem (v Praze tehdy maximálně chodili po Václaváku mamuti). Město samo vzniklo na obchodní cestě mezi Itálií a Francií a především od 12. století se rychle rozvíjelo. Díky bytelnosti staveb a nedostatku dalšího volného místa si uchovalo čistě gotický ráz. A že je skutečně na kopci, to poznáte, když se octnete pod ním.

img-20240510-175214.jpg

 

Kostely, paláce a věže obdivují statisíce turistů. Přesto se tu uchovává typická cena italské kávy – euro dvacet či třicet (o čemž čeští pijáci kávy doma jen sní). Když jsem u pochutin, připomínám notoricky známou italskou zmrzlinu, kterou vám nabírají lopatičkami a štědře oplacávají váš kornoutek ze všech stran. Také toskánská vína jsou skvělá, bílá i červená. Nakonec nedaleko odtud je kraj Chianti s proslulým temně červeným vínem.

Co naprosto oceňuji, jsou jejich kruhové křižovatky. Všechny jsou nízké a úsporné, takže máte skvělý výhled a některé jsou tak malé, že je to vlastně bíle natřený kanál uprostřed křižovatky a u toho známá značka pro vjezd na kruháč. Já stihl nafotit až ten druhý nejmenší, protože ten samostatný kanál mi prostě „nedošel“ a přejel jsem ho, zachovav pravidla pro kruhové objezdy. Ostatně podobné jsem viděl, jed v Anglii nebo v Rakousku. Pouze u nás by to byla velestavba minimálně za milion. (Teda ještě si všimněte té pečlivé práce s přechodníky!)

img-20240511-120126.jpg

 

Nemůžu se zdržet poznámky k výslovnosti italských slov, protože někteří účastníci našeho zájezdu to komolili, jak mohli. Samotné Gimignano se vyslovuje džimiňano (s přízvukem na předposlední slabiku) a gnocchi z jídelního lístku se nečtou gnoči, nýbrž ňoki, protože to jsou skutečně  noky, žejo. Byl tam jeden pár, který si objednával kávu a já se na místě opupínkoval, když jsem slyšel, že si objednává „ekspreso mačáto“. Italové jsou někdy nedůtkliví, když se řekne expreso, protože oni mají opravdu jen espresso. A macchiato, probůh!, má znít makjáto. Nechci tu obtěžovat, jen se mi zdá, že bychom mohli projevit minimální ohled k jazyku země, kterou navštívíme a kromě správné výslovnosti se naučit, jak se řekne Dobrý den, Děkuji a Prosím.

A když jsme u toho, tak semínka chia se naopak vyslovují čija a nikoliv kija (to by mohl říct Ital), a prosím, hlavně ne s přídechem jako chčija.  

 

 

 

 

 

 

aktivní senioři cestování Itálie
Hodnocení:
(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Nutný, to asi ne, přece ani celý článek nebyl nutný. Mě to prostě děsně zatahalo za uši a pokud by si jediný člověk všiml, že by měl italštinu vyslovovat správně, tak mi dávalo smysl to sem připsat.
Zuzana Pivcová
Musím jen dodat, že mně osobně kazí u jinak milého a odborně podaného příspěvku závěr ta poněkud uštěpačně chytrá poznámka, jak vaši či naši jazykově nevzdělaní turisté neuměli vyslovit naprosto primitivně jednoduchá italská slova. Byl takovýto konec nutný?
Jaroslav Vrabec
Krásně popsané... Děkujeme.
Alena Velková
Zajímavý článek. Díky.
Zuzana Pivcová
V roce 1994 jsme jeli od pracoviště na několikadenní zájezd do Itálie, a to právě do Toskánska. Navštívili jsme tamní nejznámější města - Pisu, Sienu, Ferraru, Florencii - a byli jsme i v San Gimignanu. Pozoruhodné městečko, které si zachovalo svůj středověký ráz. Cestou do Toskánska jsme viděli na kopcích mnoho strážních hradů a pevností. Už je to dávno, ale ještě si dost pamatuji.
Naděžda Špásová
Tak tam jsme nikdy nebyli a nebudeme.
Marie Měchurová
Toskánsko je kouzelné, byli jsme tam před rokem...
Alena Míková
Byli jsme tam s manželem a ne jednou. Itálie bez San Gimignana to prostě nejde. Ideální je tam přijet na oběd, v La Cisterně si dát něco dobrého a sklenku vínka k tomu. Pak projít město, dá se chodit sem a tam a neustále narážíte na něco nového. Nádherné úzké uličky, vchody osázené květinami, čisto a útulno. A pak se vrátit znova do La Cisterny a tam se sklenkou vína čekat na tmu. Podvečer v San Gimi je úžasný. Mizí turisté a nastává večerní klid, který umocňují kavky, které tam létají do všech těch věží. A minochodem zmrlina je tam výtečná, jsou tam proti sobě dva obchůdky se zmrzlinou, nad vchodem mají zmrzlináři napsáno, který rok právě oni zvítězili s nějlepší zmrzkou v Itálii. Takže i ti, co jsou tam jako řidiči netrpí, že si nemohou dopřát do vínko, zmrzlin je tam tolik druhů, že je neustále co vybírat. A jakmile přijdete podruhé, potřetí dostanete vždy nějaký ten kopeček navíc. Pokud by se Vám chtělo, doporučuji celé Toslánskánsko, úžasný kraj plný historie a milých lidí.
Jana Vargová
Hezké místo, nebyla jsem, toto je dobrý tip. Děkuji.
Helena Štěpánková
Hezky jste popsal zajímavé místo v srdci Toskánska.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.