Zamilovaný básník
FOTO: pinterest.com

Zamilovaný básník

13. 1. 2017

V té době  jsem pracovala ve sběrně prádla a šatstva. Chodila jsem do mé práce moc ráda, jednak proto, že se nacházela v místnostech staré školy, kterou postavili předkové pro své děti a také proto, že jsem do této staré školy chodila jako žačka od 1 třídy.

Dřevěné lavice vystřídaly štendry, na kterých visely vyčištěné obleky, bundy kalhoty atd. Zdi lemovaly police, na kterých čekalo vyprané prádlo na své zákazníky. A ještě jednu výhodu to mělo, dělala jsem sama sobě vedoucí. Chodilo mnoho lidí i z okolních dědin nechat si vyčistit své oděvy. Také z hospod a různých táborů se vozilo mnoho prádla na praní. 1x týdně se všechno prádlo a šatstvo vozilo do čistírny do okresního města.

Z nedaleké dědiny docházel pravidelně starý pán, vždy pěkně upravený, čisťounký jako ze škatulky. Položil na pult oblek, já vypsala příjmový lístek a pán si za 14 dní přišel pro čistý. Chodil čím dál častěji s tím, že měl třeba cestu kolem, tak se jde zeptat, jestli náhodou oblek už není vyčištěn. Jednou takhle při placení položil na pult malou knížečku se slovy "Něco pro vás," a odešel.

Na přeloženém archu bylo napsáno "Srdečně Miroslav". Otevřela jsem ji a začetla jsem se do dvou krásných básní.  Nemohla jsem se dočkat, až se objeví ve dveřích se svým oblekem musím mu přeci poděkovat. Dočkala jsem se velmi brzo. S úsměvem se ptal, zda se mi básničky líbí. Řekla jsem, že moc a jestli to složil on sám. Odpoveděl, že ano, že píše básně. Rozpovídal se a já naslouchala osamělému stárnoucímu muži, vždy se omlouval, jestli nezdržuje, že čeká na autobus, tak má chvílku čas. A po jeho odchodu vždy zůstala na pultě další malá knížečka. Těšívala jsem se na to, zda společně s oblekem přibude i další básnička. Nikdy nezapomněl.  Manžel mu začal říkat zamilovaný básník.

Já ne, docela jsem rozuměla starému muži a poznávala ho v jeho básničkách, jejíž obsahem byla láska k zemi, k člověku, samota a strach ze smrti. Pak přišla moje nemoc, následoval invalidní důchod, páni radní odsouhlasili zboření staré školy, aby nezavazela nové silnici a já už o svém básníkovi nikdy neslyšela.

V mém  šuplíku vzpomínek jsou jeho básničky schované. U jedné básničky je jeho fotka, černý oblek, kravata, bílá košile, tak si ho budu pamatovat. Vzpomínám si i na jeho hlas, mluvil stylem Oldřicha Nového "zavřete oči, odcházím". Zamilovaný básník už dávno odešel tam, jak praví jedna jeho báseň "Hřbitovní nocturno". Škoda, že mi z té spousty darovaných básniček zůstalo jen deset. Ostatní se ztratily nenávratně v čase minulém. Rozhodla jsem se Vám jednu  jeho básničku napsat, aby ještě nebyl zapomenut "můj stařičký zamilovaný básník".


AŽ JEDNOU

Až jednou v životě probělá Ti hlavu vlas,
svatební šaty nebudou již viset na ramínku
a pavučinou vrásek pokryje neúprosný čas,
vrať se prosím se mnou k mládí pro vzpomínku.
Vzpomeň a odpusť mi tu skromnou zmínku,
až budeš jednou stát na stupínku,
snad s brýlemi pročítat verše,
jež napsal snad autor ještě živý nebo již mrtvý.
Jistě jsi ho znala a chtěla ještě znát,
neb si ho chtěla možná trochu milovat.
Vzpomeň si na mně, že jsem pro Tě láskou žil
a toužil jsem se vepsát do Tvých skrání,
bezbolestně hluboko a něžně ze všech sil,
že hledám marně sloky lásky přirovnání.
Hluboko aby vzpomínka se vryla do čela,
než list z památníku se krutým časem ztratí,
abys v té chvíli monogram i slzy setřela
a knížka steskem s rukou v klín vypadla Ti.

 

Z archivu - náš portál obsahuje přes 5 000 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Růžena Antlová
pár básní od něj mám jak pohledám tak bych je zveřejnila .
Lidmila Nejedlá
Často si říkám, kde je ta Růženka, která sázela česnek...
Zuzana Pivcová
Myslím i ty zbývající básničky, abych to upřesnila.
Zuzana Pivcová
Vidím, Růženko, že jsem Ti před pár lety už k příběhu něco připsala. Škoda, že si nemohu přečíst, jak ten dnes už nežijící pán veršoval. To bych si docela přála.
Helenka Vambleki
Takové pěkné příspěvky nám psávala Růženka. Pak ale ovdověla a na íčko chodí málo - což je škoda. Halóóó´!!! Růženko, vrať se!!!
Nina Šachová
Dojemný životní příběh, Růženko. A právě takové se nám zaryjí do srdíčka a zůstanou tam uloženy navěky.
Jana Šenbergerová
Moc hezká, i když trochu smutná vzpomínka. Nejeden z nás podobné v hlavě nosí. Já jednu ještě živou potkala dnes - řidiče, který jezdil autobusem, kterým jsem před skoro čtyřiceti lety dojížděla do práce. Cestující s ním zažili nejednu příjemnou a veselou chvíli. Dnes je to skoro osmdesátník a také ho potěšilo, že se na "místě činu" setkal s někým, kdo ho tehdy znal.
Zuzana Pivcová
To je zvláštní příběh a docela mě to dojalo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.