Kouzlo časů minulých:
chmurný lístkový systém

Kouzlo časů minulých:
chmurný lístkový systém

29. 6. 2014
Lístky papíru, spadlé ze stromu, z památníku? Ne, ne, ne. Potravinové lístky, šatenky a tabačenky. Provázely nakupování po celou dobu války a bez lístků se nedalo skoro nic koupit, zejména ve městech. Na lístky se kupoval chleba, maso, vejce, brambory, mouka, sýr, cukr, ale také mýdlo. Na příděl bylo uhlí a dřevo, tabák a cigarety (tabačenky), oblečení i boty (šatenky). Pro těžce pracující byly lístky poněkud navýšeny.

Příděly touto formou byly nedostatečné a skýtaly jen velmi skrovnou možnost normálně se najíst, obléct a k tomu si v pohodě zakouřit. Chuť na cigaretu byla tak veliká, že kuřáci měnili chleba za cigarety. Lidé z města zase na vesnici měnili šatenky za potraviny, králík, slepice, kachna a husa byly vyvažovány i cennými předměty jako obrazy, uměleckým sklem a do výměnného obchodu se zapojily i drahé kovy.

U nás doma nebylo čím kšeftovat a zelenina, kterou jsme měli v zahradnictví, rostla i na každé venkovské zahrádce. A tak se vylepšovalo chovem domácích zvířat načerno (všechna musela být přihlášena a pravidelně docházelo ke kontrolám a soupisům domácího zvířectva). Přesto jsme dokázali během války ve sklepě vykrmit nějakého toho pašíka, matka krmila husy "slížky", což byly podlouhlé válečky krmiva, usušené v troubě a taková husa pak měla játra jako talíř. Slepice otec nenáviděl, protože mu rozhrabávaly záhony, kačeny ovšem miloval. Vždy, když se dal do rytí, vzal si stádečko k ruce a kačeny vybíraly žížaly z hlíny a rostly jako z vody.

Kolem tekl potok, a tak pstruzi končili často na pánvičce osoleni, obaleni v mouce a posypáni rozdrceným kmínem. V potoku byly i ondatry a dodnes podezřívám otce, že mladý králíček, kterého upečeného dozlatova přinesla matka jednou na stůl, byla vlastně ondatra, která nám u potoka ožírala červenou řepu. V zimě nám zas rozhrabávali sníh na záhonech s karafiáty zajíci a na ně v noci chystal otec pasti. Na smetaně byli vynikající. A kde jsme brali smetanu? No od paní Hlavicové, která měla dvě krávy, jež dojily až třicet litrů mléka denně. Od jedné odevzdávala povinnou dodávku a druhá byla načerno, prý jalová. A tak jsme s ní měli celoroční dohodu, že od ní budeme odebírat ty dva, tři litry mléka denně, a na něm byla v krajáči jó tlustá vrstva smetany. Ještě dnes jakobych cítil ty "fousy" kolem úst, které jsem vždy olízal doztracena.

No přežili jsme. Já sice po válce putoval do ozdravovny i s bratrem, protože jsme byli chudokrevní, a představte si, předepsali nám železité víno. Chutnalo jako nějaký vermut. A byli jsme malí, zvídaví a nechápaví. Jen trochu jsme tušili, že válka je něco strašného, co by nemělo být, a tak určitě patří mezi chmury časů minulých. V roce 1953 jako kompenzaci za měnovou reformu, která spoustu lidí ožebračila, byly lístky zrušeny a už se neobjevily. Chvála bohu.
Kouzlo časů minulých
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Děkuji za tuhle "protektorátní" informaci, moc mi to pomáhá k doplňování vědomostí, které částečně mám vzhledem k dokumentaci, s kterou se v práci setkávám.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.