Jake to bylo a co sme robili, když sem byl eště maly synek
FOTO: Jan Valach, wikimedia.org

Jake to bylo a co sme robili, když sem byl eště maly synek

12. 7. 2020

Ahojte! Posilam povidani o tym, jaci sme byli a co sme robili, když sme eště byli děcka. Dnešni omladina mi asi vubec nebude rozumět, nebude vědět, o čim je řeč.

No a myslim, že aji ti starši, co meškaju od Ostravy na zapad nebo na jih, mi možna asi rozumět tež nebudu. Nezbyva mi, než se omluvit!

Nam, ostravakum, řikaju „chachaři“, a že pry mame kratke zobaky. To je pravda! Když se kterehosi ostravaka ptali, čemu se u nas mluvi tak kratce, tak im řeknul: „Bo nemame čas, třa robit!“

Naš dialekt pomaly mizně, bo rodilych ostravakuv je v Ostravě, aji v okoli  už dost malo a ti mladi už našu ostravštinu ani něznaju vůbec. Včil tu su, aji diky temu internetu, same …izmy. A na plagatach je dost malo českeho, enem anglicky. A my, co sme se narodili v prvni polovině minulého stoleti, abysme po ulici chodili ze slovnikem v ruce, bo inač bysme vlezli kajsi, kaj sme vlasně ani vlezt nechtěli!

Klepač na sidlišťu

Je to, co mě každy den bavilo. Pamatujete eště, jak na každym sidlišťu byly klepače? To bylo užasne zařizeni, na kerym se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady.

Jak bylo cosik třa komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za paru rokuv  budu mět problem najit ne enem klepač, ale dokonce aji jeho fotku! Kdo by to tehda tušil, že barva na tych nadhernych kladinach obsahovala polychromovane bifenyly či jakesik ine sajrajty…?!?!  No a co?! Koho zajimaly take cypoviny?

Však aji moje dřevěne lužko, ve kterym sem jako maly synek vtedy chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam take železne  zdravi.

Muj tata s mamu neměli žadne bezpečnostni šraky, abysem nespadnul z lužečka a nejebnul se do hlavy. Tuž, možna sem se jebnul. Ale nevim o tym. Každopadně sem neměl žadnu flašku na pití, kera by byla zajištěna proti  temu, aby sem se neudusil, nebo aby sem nepokypal drahu „plovuci“  dlažku.

Ani na oknach a na našim pecu nebyly žadne specijalni pojistky, aby sem nevypadnul z okna, či aby sem se nešel dobrovolně upect do truby. Na cypoviny nebyl čas, bo bylo třeba vyvařit posrane plinky.
Koho by dneska napadlo vrazit použite pampersky do tatramatky nebo vyvařit do  hrnca na pecu?

Když sem poprve zavodil na kolobce, šprajclo se mi předni kolo a rozbil sem si držku. Přesto muj tata s mamu nežalovali s pomoci právnicke  kancelaře učitelku ze školky. Zdupane sem dostal ja sam.

Mamlasi s flašama

Když sem byl na zahradě, pil sem vodu z hadice. A když zme byli s  partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo z koryta a dupu utiral lopuchama s  kopřivu. Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si raz budu  kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne  optymineralu? Či by mě napadlo, že děcka fčil nemožu z baraku bez  pitička schovaneho v sofistykovanym zařizeni, kere brani vytečeni obsahu a pokipani galat??

Když zme šli ze synkama kopat bunkr k lesiku, měl sem v kapse chleba z maslem a zapijel sem to taku žlutu sodovku. Kamoš měl k temu navic zelenu papriku a červenu slazenu sodovku! Chlastali zme sodovky plne cukru a přesto si nepamatuju, že by kdosi z nas byl tlusty. Navic sem ja cucal tu jeho červenu a on zas pruboval  moju žlutu. Chleba při kopani bunkra překažal, tuž odpočival na boku v blatě a zežrany byl až potem. Aji s blatem. Myslite si, že mi z teho bylo blbě? Nikdy! Ani opary zme nedostali. A to zme si gzichty nenatirali preventyvně jelenim lujem a podobnýma cyparnama.

Žižaly zme taku malu rybičku řezali na poloviny, bo nam ve škole řikali, že žižala je užitečny tvor a že když se rozpuli, tak doroste! Škoda, že nam neřekli, že doroste enem ta jedna polovina.

Dodom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemiduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, tak co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Kdo přišel pozdě při hrani sofistykovanych her (třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se nuž zapichnul do země), byl ztraceny.

Mobily pro debily

Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet, mobil. V televizi byly dva kanaly a v tych tekla enem žumpa. Když kamoš přitahnul do lesika kytaru a začal hrat Hotel Kalyfornyja, byl pan buch. Hned na nim viselo deset bab. Tuž, bylo nam patnact.

Našli zme kamoše venku aji bez mobila. Byli v lesiku, v bunkru, nebo na hřišťu. Padali zme do potoka, padali zme ze stromu, z klepača, lamali si hnaty, robili zme si modřiny, sypali zme si pisek do vlasu aji do oči. Byl to naš problem. Kdo doma krz teho bečel, dostal eště přidane.

Mliko se pilo od kravy, kobzole se kradly jezeďakum a pekly a žraly se zelene, šťovik chutnal dokonale a třešně zme kradli susedovi anebo v aleji. Kdo se prozradil a spadnul ze stroma, ten s nama přiště nešel, bo kdo by tež lazil s mamlasem?

Na koleje zme valili hřebiky a padesatniky. Zustavaly z nich fajne placky. Přes řeku zme lozili po teplovodnich rurach tak dluho, až tam jakysik cyp namontoval ty špičate zabrany. Škoda, možna byzme vymysleli aji prvni bandži džamping.

Okolo byl komunystycky socializmus, a přesto zme byli svobodni. Žadne hlupe předpisy nas nesvazovaly. Bylo nam jedno, jake zakřiveni maju banany, bo stejně byly akorat parkrat za rok – v době, kdy opravdu dozravaly. Gulaš a koprovka byly nejlepši ze včerejška. Z buřtu při opekani vykapavala poctiva praseči masnota a i když zme to žrali černě připalene, bylo nam fajně a neměli zme pocit, že žereme polyvinylchloridovy bazmek.

Když sem sednul na mojeho prvniho Pijonyra, neměl sem blembak na hlavě, kery dneska musi nosit povinně každy puberťak do 15 roku, a brzo bude určitě povinně nosit každy až do domova  duchodcu.

Tak si řikam, jak je možne, že vlastně eště žiju? Jak zme to mohli bez předpisu EuroSajuzu přežit?

 

Vysvětlivky:
Cyp – blbec, trouba
Cypoviny – nesmysly, hlouposti
Kobzole – brambory
Ostatní viz Ostravsko-český slovník

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helena Masarovičová
Moc pěkně jste to popsal. Vrátily se mně s Vámi vzpomínky. A super OSTRAVŠTINA:
Soňa Prachfeldová
Od srdce jsem se zasmála, to ostravské nářečí je boží.
Helenka Vambleki
Taky jsem to už několikrát četla za posledních pět let a přemýšlím, zda uvedený autor je opravdu původní autor či pouze zprostředkovatel, který opsal text a zveřenil zde. Pokud je pan Stuchlý opravdu autor, tak je vyřešena hádanka, odkud pocházejí texty, které tak proslavili Rudu z Ostravy, protože se k autorství nikdo nepřihlásil (ale už je dlouho ticho, tak možná nemám aktuální informace). V druhé variantě by bylo slušností napsat, že se mu původní text, který našel tam a tam, natolik líbí, že nám ho dal na íčko k pobavení.
Jura Šmerda
kdyby to byl Váš článek, tak bych se i zasmál, ale bohužel není.
Jitka Hašková
Bezva, prima.
Dana Puchalská
Parádní článek. Díky za jeho opětovné zveřejnění. Krásně jsem se pobavila.
Libuše Křapová
Moc hezká vzpomínka na dětství, pobavilo mne to, zasmála jsem se i zavzpomínala na to mé.
Olga Štolbová
I ja fčil čučim do počítača, ale jsem v Praze rozená a lotroviny jsme vyváděli také. U nás se říkalo " klepadla" a já tam dostala i první pusu.Dětství jsme měli všichni hodně podobné, ale v té vaší ostravštině to zní mnohem lépe. Moc jsem se pobavila, díky...
Petr Václavek
Bylo to fajne, bo sme byli o padesat let mladši. Taky jsme se jako děcka narobili cypovin, byli sme furt venku, dneska ta omladina jen čumi do počitača. Jako ja fčil.
Jana Šenbergerová
Na chvile žech rozmyślaĺa, čy to něpiše Ruda z Ostravy. V Ciešyně sie móvi po našymu a jako dziecka my na tym byli ganc rovnako jako Ostravacy. :-)) Moc pěkně jste zavzpomínal na mladá léta a připomenul mi, že mým mateřským jazykem bylo těšínské nářečí - ani česky, ani polsky, něco mezi tím proložené němčinou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.