Do Evropy se podle nové studie švédských vědců uveřejněné v prestižním časopise Science s úspěchem vrací původní druhy velkých šelem. Medvědi, vlci, rysi a rosomáci už obývají zhruba třetinu rozlohy starého kontinentu.
Desítky let poté, co člověk velké masožravce v Evropě téměř vyhubil, se jim prý nyní daří stále lépe. Šelmy podle vědců nežijí překvapivě jen v přírodních rezervacích nebo odlehlých divočinách, ale stále častěji také přímo v blízkosti lidských obydlí.
Za úspěšným návratem těchto druhů do přírody stojí podle studie hlavně zákonná ochrana, kterou většina států těmto zvířatům poskytuje, ale také větší tolerance ze strany běžných lidí, jako jsou například pastevci hospodářských zvířat. Podle Guillamea Chaprona ze Švédské univerzity zemědělských věd, který celoevropskou studii vedl, například ovčáci na severozápadě Španělska tolerují, že vlci loví jejich horské poníky, protože je to chrání před útoky na cennější dobytek. V Polsku si pak vlků cení jako přirozených regulátorů populace divokých prasat.
Evropskou výjimku mezi zeměmi, které se šelmám podařilo opět trvale osídlit, tvoří jen Dánsko, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Naopak ve Skandinávii, na Balkáně, ve středovýchodní Evropě a dokonce i v částech Alp a Pyrenejí nyní volně žije asi 17 tisíc hnědých medvědů. Na stejných místech se vyskytuje také asi 12 tisíc vlků. Ty lze navíc spatřit rovněž v Německu, Itálii, Francii a na Pyrenejském poloostrově, ale i v České republice. Rysů žije po celé Evropě asi 9000 a ve Skandinávii se daří také 1250 rosomákům. Všechny čtyři druhy masožravců najednou žijí zatím pouze ve Finsku.
