Je stříbrná neděle a my tradičně pojedeme na výlet tramvají s mými vnoučaty. Podobně jsem to zažívala jako malá i já. O to s velkou chutí se těším. Nastoupíme do tramvaje číslo 17, což děti mají rády, protože celou cestu se ptají, co to je ...
Jedeme přes nový Trojský most, který je nádherně čistě bílý, jako by byl už zasněžen. Má vnoučata jsou předškolního věku a oba se stále hodně ptají, tak jak to u těchto dítek bývá. Babičko, kolik je mostů přes řeku Vltavu, často se musím učit a učit se budeme až do svého stáří. My jsme si říkávali, že mostů přes Vltavu je třináct, ale nyní se všude uvádí, že mostů je už sedmnáct. Počítají do ní železniční mosty a dokonce i Trojskou lávku, která spojuje Troju s Císařským mostem.
Ale my se těšíme na ty nejstarší mosty, které míjíme tou tramvají. Most Čechův, který je nejkratší, má 169 metrů, pak most Mánesův, kudy vede tramvajová trať a nakonec most Karlův, kde vystupujeme.
Děti si pamatují mosty z druhé strany, jak si je malujeme přes řeku Vltavu a přes ní mosty: Palackého, Jiráskův, Legií, Karlův, Mánesův, Čechův. Palackého most - tak tam děti chodil slavný pan Albert Einstein, když bydlel v Praze. Jiráskův most je podle toho pána, co napsal Staré pověsti české, Legií - ten je od Národního divadla pod Petřín, přes Mánesův jezdíme tramvajkou a Mánes nám ozdobil krásně Národní divadlo a Čechův se jim líbí, že jsme Češi, ale je vlastně také po spisovateli Svatoplukovi Čechovi. Měla jsem ráda jako dítě jeho Epochální výlet do XV. století, kdy se měšťan Boruček ve snu dostal do Prahy před bitvou na Vítkově.
Takže vyprávění máme tolik, že nám vyhladoví, projdeme přes Karlův most který má 15 pilířů a měří 515m a ten malý klouček, můj vnouček, si to už pamatuje. Pak dostanou děti hlad, a jdem na Malou Stranu ke Glaubitzům, kam chodívali mí rodiče i mí prarodiče. A také princezny, jak občas dodává má vnučka, když vidí nádherné staré domy.
Nedělní siesta, jak má být. Na zlatou neděli si vyjedeme na Hrad. Praha je krásná!
