Alespoň jednou týdně zajdu na oběd k Arabovi do pražského Karlína. Kromě výborné středomořské kuchyně umí uvařit fantastické kuře na mnoho způsobů. Je velmi milý a zdvořilý, stálé zákazníky si pamatuje, hýčká a občas jim přinese k jídlu salát nebo ovoce gratis.
Pochází ze severní Afriky, tipuji, že je Alžířan (ale nikdy jsem se neptal), proto umí perfektně francouzsky, trochu anglicky a velmi slušně i česky. Jeho podnik je vyhlášený, chodí tam mnoho cizinců, je to takový svět, kde si všichni bez ohledu na národnost a barvu pleti v klidu u jídla poklábosí. Příjemná atmosféra.
Vaří zásadně z čerstvých surovin, což je na jídle hodně znát. Vždycky si pochutnám. Ceny jsou přitom celkem normální – zhruba od stovky do nějakých sto třiceti.
Mám hrozný zlozvyk: číst u jídla noviny. Nejinak tomu bylo i minulý pátek. Celá titulní stránka byla věnována terorismu ve Francii. Pan restauratér mi přinesl salát na účet podniku. Když spatřil, co čtu, úplně zkameněl.
„Pane, moc se omlouvám. Tohle mají na svědomí jenom hlupáci, kteří nám dělají ostudu. Nejsme všichni takoví.“
„Já vím, ale musíte počítat s tím, že Evropané jsou na muslimy dost naštvaní.“
„To nejsou muslimové. To jsou teroristé a fanatici, kteří zneužívají naše náboženství. Islám není takový.“
„Jenže to se vám bude po těchto událostech těžko vysvětlovat.“
„Ale já to budu vysvětlovat. Všem zákazníkům. Vy jste první, od kterého začnu. Žiji tady, poctivě pracuji, platím daně a líbí se mi tu. Praha je nejkrásnější město na světě. Respektuji všechny vaše zvyklosti. Jsem mírumilovný muslim. Věřte mi, prosím.“
Věřím mu. A na báječné kuře zase brzy zajdu.
