Esperanto zůstává živým jazykem, v poslední době jeho používání napomáhá komunikace přes internet. Jen v Česku má tento mezinárodní umělý jazyk stovky příznivců. V současnosti se počet uživatelů odhaduje na zhruba dva miliony ve více než 120 zemích světa.
„Esperanto se stále rozvíjí a plní své poslání – usnadnit komunikaci mezi lidmi,“ říká místopředsedkyně Českého esperantského svazu Libuše Dvořáková.
Ve francouzském Lille začne v sobotu 100. světový esperantský kongres, nejvýznamnější mezinárodní akce, na kterou zamíří tři tisíce lidí z celého světa včetně Čechů. „Esperantisté stále žijí svou myšlenkou mít přátele po celém světě a užívat jazyk bez ohledu na víru a politiku,“ uvedla Dvořáková, která za Česko přednese na kongresu pozdrav.
Esperanto představil v roce 1887 polský lékař Ludvík Lazar Zamenhof, když vydal knížku Lingvo Internacia (Mezinárodní jazyk). V ní použil pseudonym Doktoro Esperanto (Doktor Doufající), později se slovo esperanto stalo názvem samotného jazyka. Zamenhof chtěl odstranit jazykové a etnické bariéry mezi národy tím, že se zavede nový společný jazyk.
Největší rozkvět zaznamenal jazyk u nás krátce po svém vzniku, za první republiky se začal zavádět i do českých škol. Za obou světových válek však byl kvůli možné špionáži potlačován a poté už nebyl podporován. Nyní se vyučuje na některých základních i středních školách a také na Masarykově univerzitě v Brně.
Slovní zásoba pochází převážně ze západoevropských jazyků a zvukově připomíná italštinu. Slovotvorbou a větnou stavbou je podobné slovanským a ugrofinským jazykům a dokonce i turečtině nebo čínštině. Například věta Mi amas vin! znamená Mám tě rád nebo La suno brilas - Slunce svítí.
Podle Dvořákové se jazyk jednoduše učí a může pomoct i výuce dalších cizích jazyků. Jazykově zdatní si prý esperanto dokážou osvojit i za tři měsíce. „Jde o stejně bohatý jazyk jako je čeština a kterýkoliv další na světě. Stále vznikají nová slovíčka a jazyk se rozvíjí podle potřeby. Vše, co se dá říct v jiném jazyce, lze i v esperantu,“ popsala.
Nejstarším a nejpoužívanějším symbolem esperanta je zelená hvězda, která je i na esperantské vlajce. Zelená znamená naději, pět cípů představuje pět kontinentů.
Jediné tuzemské muzeum esperanta je ve Svitavách, odkud pochází i Dvořáková. „Po celý rok přijímáme mezinárodní návštěvy. V září čekáme Francouze a Číňany,“ dodala.
