Lidé si připomínají 97. výročí vzniku samostatného československého státu. Státní svátek tradičně doprovodí pietní shromáždění, vojenské akce, koncerty a pro veřejnost se otevřou vládní Kramářova vila, parlamentní budovy nebo Obecní dům, v němž někdejší Národní výbor přijal zákon o ustavení československého státu a manifestem k národu vyhlásil samostatnost. Oslavy vyvrcholí večer na Pražském hradě, kde prezident Miloš Zeman udělí státní vyznamenání.
Prezident u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu také jmenuje nové generály a zúčastní se slavnostní přísahy vojáků na Hradčanském náměstí. Tradičně se taky uskuteční pietní shromáždění u Národního památníku na Vítkově, na kterém vedle Zemana budou mimo jiné premiér Bohuslav Sobotka a ministr obrany Martin Stropnický.
Zeman by měl večer na Hradě vyznamenat například fotbalistu Pavla Nedvěda, básníka Jiřího Žáčka, zpěváka Václava Neckáře, zakladatele babyboxů Ludvíka Hesse a manželku zesnulého novináře Jiřího Pelikána, herečku Jitku Frantovou. Mezi oceněnými bude taky in memoriam František Kriegel, který v roce 1968 jako jediný nepodepsal moskevský protokol, jenž legitimizoval srpnovou okupaci, a student Petr Vejvoda, který loni přišel o život, když bránil spolužačku před útokem psychicky nemocné ženy ve škole ve Žďáru nad Sázavou. Posmrtně by mohli být vyznamenáni i novinář a někdejší korespondent v Itálii Karel Weirich, jenž za války zachránil před nacisty asi dvě stovky Židů, či někdejší ministr kultury a divadelník Pavel Dostál.
Kulturní program oslav nabídne například Koncert pro republiku, při němž Symfonický orchestr hlavního města Prahy v Obecním domě zahraje cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast.
Akce k výročí vzniku samostatného československého státu se budou konat i v dalších českých městech. Například v Plzni chystají celodenní oslavy, které vyvrcholí lampionovým průvodem a ohňostrojem.
Československo vzniklo po rozpadu Rakouska-Uherska poraženého v první světové válce. Zaniklo 31. prosince 1992 rozdělením na Českou a Slovenskou republiku. Hlavními představiteli projektu nového československého státu v zahraničí byli vedle prezidenta Masaryka také jeho pozdější nástupce Edvard Beneš, Slovák Milan Rastislav Štefánik, který při návratu do vlasti zahynul při leteckém neštěstí nedaleko Bratislavy, a první československý premiér Karel Kramář. Politiky, jejichž dílem bylo vyhlášení Československa, byli vedoucí představitelé Národního výboru Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, František Soukup a zástupce Slováků Vavro Šrobár.
