Jak slzy na řasách

Ve chvíli vzdálené
se city z kamene
tvou něhou prozáří,
a věř, to není klam,
že stesk si utírám
jak šmouhy na tváři.

Snad příslib naděje
se na mě usměje
a zmizí všechen strach,
když cestou z nesnází
mě ticho provází
jak slzy na řasách.

Na křižovatce cest
poselství dávných hvězd
se leskne v očích tvých,
jen pohled do nebe
mě trochu zazebe
jak nenapadlý sníh.