23.června uplynulo 20 let od úmrtí herce a dabéra Eduarda Cupáka. Narodil se v r. 1932 v Brně.
Exceloval ve filmech Měsíc nad řekou z r. 1953 v roli Vilíka Roškota a ve filmu Stříbrný vítr z r. 1954 v roli Jana Ratkina. Oba filmy byly natočeny podle literární předlohy Fráni Šrámka, oba režíroval pan Václav Krška a krásnou hudbu k nim složil Jiří Srnka.Tyto filmy jsou důkazem toho, že i v neslavných 50. letech 20.století se natočily poetické filmy s nádechem nostalgie.
Již na studiích, v r.1951, přes velký a nesporný herecký talent, byl E. Cupák odsouzen a vyloučen z řad studentů pro svoji homosexuální orientaci. Někteří režiséři si jej do filmů stejně prosadili, nejvýrazněji pak režisér Václav Krška, který jej obsadil nejen do výše zmíněných šrámkovských filmů, ale přes zákaz, již v r. 1952, do filmu Mladá léta (životopisný film o mládí A.Jiráska) a později, v r. 1956 do filmu Labakan.
Divácky nejúspěšnější role E.Cupáka byly ve filmu O.Vávry Kladivo na čarodějnice (farář), Pane, vy jste vdova (Steiner),v seriálu Taková normální rodinka (Petr), ve filmu Parála a Jireše Mladý muž a bílá velryba (chemik Viktor).Poslední jeho role byla ve filmové pohádce Nesmrtelná teta (Rozum) z r. 1993.
V pohádce Z.Trošky Princezna ze mlejna již pro nemoc nevystupoval, slyšeli jsme jen jeho podmanivý hlas v roli vypravěče.
Velké uplatnění nalezl v televizních inscenacích a seriálech (F.L.Věk,Tažní ptáci, Dnes v jednom domě, Narcisový dům a řada dalších).
Vzpomínám na jeho čtení pohádek pro děti v čs. rozhlase - nejvíce na Makového mužíčka od Františka Nepila, či na Rumcajse od Václava Čtvrtka (první dvě série pohádek o loupežníku Rumcajsovi namluvil p.Karel Hoger, třetí sérii E.Cupák).
Nezanedbatelná je dabingová činnost E.Cupáka. Připomenu jeho dabování A.Delona v kriminálním filmu Spálené stodoly, nebo Tonyho Curtise ve slavném filmu Někdo to rád horké, francouzského komika Pierra Richarda ve filmu Život plný malérů, Sydneyho Poitiera V žáru noci, atd. Krásně se poslouchal "Cupákův" Walther Matthau nebo Spencer Tracy.
Cenu F. Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, která mu byla v r. 1995 udělena, již osobně v Přelouči nepřevzal.
Zemřel po těžké nemoci 23. června 1996.