Odháním sliby
jako včelí roj,
zamykám věty
s podivnými slovy,
zasévám chyby,
sklízím nepokoj,
a pestré květy
mají uschlé stvoly.
Naděje spřádám
z rozcuchaných par,
oblakům mávám,
věřím v to, co není,
bolesti zvládám
jako slunce žár,
poslepu vstávám
s jiskrou na rameni.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								