Je možné dostat se z Londýna do New Yorku za hodinu? Zatím ne, poněvadž nejrychlejším dopravním prostředkem současnosti, letadlem, trvá přímý let sedm hodin, s mezipřistáním deset až třináct hodin. V budoucnu se však situace může změnit. Vědci přišli se zcela novou koncepcí dopravy mezi kontinenty. Sto metrů pod hladinou Atlantického oceánu povede vysokorychlostní trať, uložená v plovoucím tubusu. Cesta supersonickým vlakem se zkrátí na pouhých šedesát minut.
Ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, je vypracována studie, nabírající konkrétní podobu. Velká výzva pro konstruktéry, nic není nemožné. Kvůli překonání proudění vody budou roury ukotveny ke dnu moře lany nebo řetězy. Ve třech tunelech (dva pro jízdy vlaků a třetí jako servisní nebo evakuační) bude neustále odčerpáván vzduch, čímž se udrží vakuum. Vnější obal tubusu bude vyroben z ušlechtilé oceli, na jeho výrobu padne zhruba roční produkce. Náklady na stavbu kanálu jsou vyčísleny na dvanáct biliónů dolarů.
V tunelu mají jezdit rychlovlaky na principu magnetické levitace (zkr. maglev - vlak se pohybuje několik centimetrů na vzduchovém polštáři magnetického pole), jejichž rychlost ve vakuu se předpokládá osm tisíc kilometrů za hodinu. Nastupovat se bude za normálního tlaku vzduchu a tlak bude postupně mezi jednotlivými propustmi snižován, což znamená, že za prvních 18 minut souprava ujede 1 200 km, pak 24 minut plnou rychlostí (8000 km/hod) 3600 kilometrů a posledních 1200 kilometrů bude opět zpomalovat.
Magnetická rychlodráha není nic převratného. První maglev byl zprovozněn koncem roku 2002 v Číně, kde spojuje v Šanghaji na jedenatřiceti kilometrech střed města s letištěm. Cesta na letiště a zpět trvá čtrnáct minut, zatímco taxík ujede stejnou trasu za hodinu. Další magnetická rychlodráha se testuje v Japonsku, komerčně bude využívána v roce 2027 a spojí Tokio s městem Nagoya. Prozatím na této trase jezdí rychlovlaky šikansen.
Na Discavery se promítal o Transatlantickém tunelu tento dokument.
Otázkou je, zda se výstavba vakuového tunelu pod Atlantikem uskuteční, neboť hlavní roli hrají finance a čas. Všechny prognózy určují délku výstavby současnými technologiemi ne na míň jak jedno století, což je dost dlouhá doba na to, aby mohl být zrealizován jiný revoluční způsob přemisťování lidí, např. teleportace.