Jsou tady v hlíně tvoje stopy,
mohl bych v nich číst.
Ale stopu soka, jenž šel s tebou,
přikryl list.
Bez vzpomínek na mne
jsi tudy šla.
Proč se ti i láska ke mně
do srdce nevešla?
Je podzim, stromy se holí.
Nebesa vzývám.
S kýms tudy mohla jít?
Marně se dívám.
Pro koho zradilas mě?
Jen počkej, až to zjistím!
Zatím jen stromy mlčky
mě bombardují listím…