Kdo na tebe vzpomíná,
když se tvoje smutné oči
začnou skrývat pod víčka,
když se tvoje tělo stočí
na lůžku do klubíčka?
Kdo se za tě modlívá,
když své malé, unavené dlaně
složíš tiše do klína,
pohledem když hledíš na ně,
v němž se smutek prolíná?
A kdo se pro tě nocmi trápí,
kdo se láskou zaříká?
(Červ mu srdce provrtal!)
Kdo? – To autor neříká,
on ty řádky přeškrtal!