Jsou slova zlá a zákeřná
jak bodající štíři,
jsou slova ostrá a ledová
a nikdo neví, proč vyšla z úst.
Pálí a zebou,
ztrácejí se a přicházejí zase,
už nikým nezvána, nevítána,
obzorem plavou, hoří a čpí.
Co bude dál?
Co bude dál,
kdybych tak věděl!
Vyplač mi řeku svých nadějí,
vyplač mi řeku svých zklamání,
vyplač mi bolest a tíhu mých slov,
která tě ranila, která jsi nečekala.
Promiň je nejtěžší slovo v životě.
Snaží se zmizet na mandlích,
schovat se v hrtanu, vypařit s dechem.
Nezaznít.
Je jako dýka do vlastní duše.
Ale jen zásah tím slovem
otevře klec zloby a křísí.
Umí vyhledat cestu, vyhledat slunce
v ponurém světě bolestí.
Umí konejšit a hojit.
Promiň je nejtěžší slovo v životě.
Říkám ti: Promiň. Promiň.
Promiň mi.
Zůstaň…
