Jednou večer, když z nudy snad
či z roztoužení pero své jsem popad,
tu napadlo mne, že bych mohl skopat
v duši své malý vinohrad
a že bych ho básněmi osázel
a v podzimku sklidil pěkný rým.
On mi však proved hrozný šprým:
když majetkem svým jsem procházel
a hledal, odkud začít,
já moh´ jsem skoro zabloudit.
Poučení:
Je třeba v srdci neloudit
a cestu svou si značit !