Jó, to byly časy! Na tomto nádraží jsem začínala před dvanácti lety jako osobní pokladní českých drah. Ani ne po roce osobní pokladnu zrušili zrovna jako nákladní a nyní v obrovské nádražní budově slouží pouze výpravčí. Do práce jsem ráno jezdila vlakem a odpoledne zpět domů přes České středohoří na kole, což bylo cca 33 km.
Nádraží leží ve čtvrti jednoho okresního města a přímo u budovy se nachází veliká sklárna, v níž se vyrábí ploché sklo do automobilů. Na jednom z komínů se uhnízdil párek vzácných sokolů stěhovaných.
Další nápověda:
Stínadla se bouří, nemocnice to jistí.