Zamiloval se a chtěl aspoň v této podobě brát svou „milou“ na lov mamutů? Nebo vůbec nejde o projev lásky mezi mužem a ženou, ale o jakýsi kultovní předmět, který uctívali příslušníci kmene při svých pradávných obřadech?Kdo a proč vytvořil na Landeku sošku ženy, která by i v dnešní době byla zřejmě atraktivní a půvabnou dívkou, se už asi nedozvíme.
Skoro jisté ale je, že právě tady vznikl život na území dnešní Ostravy. Tady člověk poprvé (a zřejmě dokonce poprvé na světě!!!) použil černé uhlí jako topivo. Stalo se tak jednoduše, a to když lovci mamutů zjistili, že ten černý kámen, který si dali kolem ohniště, kupodivu hoří!
I toto odhalili archeologové, kteří na Landeku v polovině dvacátého století kutali. Hrabali a hrabali, až objevili již zmíněnou sošku, nazvanou pak jako Landecká (či také Petřkovická) Venuše. Hledali tak důkladně, že odhalili i to, že popel z pravěkého ohniště obsahoval zbytky černého uhlí. Ten černá kámen a jeho schopnost hořet už tedy pravěký člověk opravdu znal.
Ještě více jisté je, že na tomto ostrohu nad soutokem již zmíněných řek stávalo slovanské hradiště. Ani se není čemu divit, výhled do krajiny je odtud skvostný a případná nepřátelská vojska blížící se k hradišti musela být vidět hodně brzy, než došla k Landeku. Hradiště tak bylo ideálním místem pro kontrolu jantarové stezky, tedy kupecké trasy, po níž proudila sůl a jantar ze severu na jih a koření a výrobky středomořských dílen opačným směrem.
A naprosto jisté je, že se tady začala psát novodobá historie Ostravy. Právě na Landeku vznikl první ostravský důl na černé uhlí. Landek, včetně blízkého Hlučína, koupili v roce 1848 Rothschildové. Důvod byl prostý – prospektoři tady objevili natolik silné ložiska uhlí, že stálo za to tady vyhloubit důl. Ten původní měl jméno Ansel a dodnes je otevřen. Dnes už ovšem jako hornické muzeum. A právě toto muzeum je jedním z turisty nejnavštěvovanějších míst tohoto města. Návštěvníci tady poznají nejen, jak to v dole vypadá, ale díky tomu, že turisty provází bývalí horníci, uslyšíte i jadrnou a někdy až docela drsnou mluvu havířů.
Kromě toho se dá na Landeku procházet. Cedulkami jsou označené jámy, kde se v minulosti kopalo uhlí. V jednom místě dodnes uvidíte uhelnou žílu, která se vine v kamenné stěně a dostala se tedy z hlubin až na povrch. Kutat na topení do domácností však není nedovoleno – dnes je to přírodní památka!
Pokud tedy chcete Ostravu aspoň trochu pochopit, na Landeku Vám Ostrava otevře první své stránky knihy poznání.
