Na kole po okolí
foto: autorka

Na kole po okolí

5. 7. 2017

Za vlídného počasí vyrážíme s manželem na kole. I když je okolí poměrně rovinaté, z domu vždy jedeme z kopce. To je sice příjemné, ale znamená to, že se z cest vracíme do kopce. A to je velice demotivační. Proto se mi často stává, že se musím k jízdě přemlouvat. Další stresující překážkou je zvídavost mého manžela. Stavíme u každé informační tabule, u každého památníku, kapličky či křížku, na kterém je nějaký nápis. A vzhledem k tomu, že rozhodující bitva prusko-rakouské války probíhala právě v našem okolí, u Hradce Králové, je zde těch pomníčků požehnaně. Z hlediska vztahu k historii je to zvyk hezký, ale z hlediska mé fyzické výbavy, skličující. Ony ty pomníčky nejsou úplně po cestě, ale vždy k nim do nějakého kopečka musíme dojet. Mám si pokaždé chuť sednout na mez a čekat. Jenže nevidět, kudy kráčely dějiny? To je v očích mého manžela velký hřích. Takže místo plánovaných třiceti kilometrů nacouráme o deset víc.

Ještě náročnější je, když monitorujeme zemědělské plodiny. V poměrně rychlém tempu, při jízdě z kopce, manžel prudce zabrzdí a na slova „co to tady je“ musím jít identifikovat něco, co vypadá jako hrůbky brambořiště, ale brambory to nejsou. Slezu z kola, přeskočím příkop, přejdu ekologický ochranný biopás, řeknu „petržel“ a pak mohu nasednout na kolo a znova se rozjet. Po chvíli se ozve: „není ta cukrovka nějak na husto?“, přibrzdím a řeknu: „no jo, to je“. A tak to jde po celou dobu našeho cyklovýletu.  Do táhlého kopce, kdy po najetých sedmdesáti kilometrech lovím poslední zbytky sil, urputně soustředěně šlapu k blížícímu se cíli a manžel je už v nedohlednu, se ozve hvizd z prostředka pole a vzápětí dotaz. „To zelí má nějakou divnou barvu. Myslíš, že je to odrůdou?“ Nemyslím. A to nejen na zelí, ale na nic. Ani na ty pedály, do kterých jsem se před chvílí opírala už jen z pudu sebezáchovy. Pak už zbývá jenom jedno řešení. Zastavit, praštit s kolem do příkopu a čekat na smrt nebo až se pro mě vrátí autem. Pak se teprve dozví, že to zelí byla kapusta.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
FOTOSOUTĚŽ "Snímky roku"

Soutěž je určena pro registrované čtenáře portálu i60, kteří mají profil založen na své pravé jméno (fotografie vložené z profilů s neúplným jménem, přezdívkou či nickem budou ze soutěže vyřazeny). Podmínkou soutěže je vložení výhradně autorských fotografií (na šířku) o velikosti 800 - 3000 kB. Každý soutěžící může vložit do soutěže sérii snímků které zachycují čtyři roční období. Zatímco snímky jara, léta a podzimu musí být pořízeny v letošním roce, snímky zimy budou samozřejmě z té uplynulé.

U každé fotografie musí být uveden název, ideálně tedy, co snímek zachycuje. Redakce z fotosoutěže vybere nejkrásnější a technicky nejzdařilejší fotografie do kalendáře na rok 2026, přičemž si vyhrazuje právo doplnit snímky ze soutěže o vybrané fotografie vložené do sekce Foto dne. Body přidělované jednotlivým snímkům jsou pouze orientační, tzn. nebudou rozhodovat o vítězích fotosoutěže.

POZOR, soutěž je časově omezena, fotografie můžete vkládat od tohoto okamžiku na tomto místě nejpozději do 5. listopadu 2025.

Kvíz i60 - 43. týden

Čtete hodně? Opravdu? Tak to asi nebudete mít problém s vědomostníém kvízem, který se tento týden bude věnovat české i zahraniční literatuře.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Kolikrát týdně zařazujete do svého jídelníčku maso?

Téměř denně

19%

Dva až třikrát týdně

21%

Jednou, dvakrát týdně

20%

Jen výjimečně

21%

Nikdy, maso nejím

19%