Den v Táboře aneb Do jednoho srdce se vešla celá zoo

Jistě se shodneme na názoru, že pro zvířata je nejlepší žít v přirozeném prostředí. Jestliže však zásahem civilizace nebo přímo lidskou rukou hrozí zvířeti pomalá nebo rychlá smrt, je určitě nejlepším řešením poskytnout mu náhradní "přístřeší" - a to v podobě útulku, záchranné stanice nebo zoologické zahrady. Ta se mnohdy ujímá nejen ohroženého jedince, ale více zástupců ohroženého živočišného druhu.

Před dvěma lety pronikla u nás na veřejnost kauza táborské zoologické zahrady, která se po několikaletých problémech s úřady dostala do obrovských dluhů, až skončila v insolvenčním řízení. Tamní zvířata měla být jednotlivě odprodána zájemcům, v případě nezájmu utracena. A potom došlo k nečekanému rozuzlení. Zoo jako celek se totiž rozhodl koupit podnikatel, ředitel developerské společnosti Ekospol RNDr. Evžen Korec, CSc., dnešní ředitel táborské zoo.

Před několika dny jsme jmenovanou zahradu v Táboře - Větrovech se sestrou navštívily.  Byl všední den, překvapivě naplněný sluncem pozdního léta, začátek školního roku, Všude klid, cesta městskou linkou z Tábora až k hranicím města, poté pěšky kolem rodinných vilek a v závěru po takřka polní cestě až k bráně na první pohled venkovského areálu, budícího počáteční rozpaky. Zoologická zahrada?

Velmi záhy se však naše obavy rozplynuly. Mohu bez váhání prohlásit, že mě zahrada nadchla. Nachází se na ploše takřka 10 hektarů a zaměřuje se především právě na pomoc ohroženým druhům zvířat. Jednotlivým zvířatům jsou poskytovány velké členité výběhy, které mají málo společného s tradičními těsnými klecemi. Všude jsem měla z chování zvířat pocit, že se jim žije dobře a jsou spokojená.

Odcházely jsme po více než dvou hodinách s velice dobrým pocitem. U brány jsem si koupila knížku "Jak jsem zachránil zoo v Táboře". Mohu říct, že jsem ji četla s velkým zaujetím a místy i dojetím, hlavně při líčení osudů některých zvířat, která přežila svou smrt i díky nákladné léčbě (nedokázala jsem jen číst některé pasáže o krutém zacházení se zvířaty ve světě i u nás). Kniha je příběh muže, který si jel do krachující zoo pro papoušky a vrátil se domů rozhodnut koupit celou zoo. Je to portrét člověka, milujícího od dětství zvířata, chovajícího zvířata, zachraňujícího zvířata. On sám (viz uvedená kniha) prohlásil: "Nejde o žádný podnikatelský projekt. Zoo kupuji s tím, že ji chci zachránit, byla by obrovská škoda, kdyby se rozpadla." Ačkoliv mu bylo jasné, že na chod zoo bude muset doplácet, dělá to díky podpoře vlastní developerské společnosti, prosperující v oblasti bytové výstavby, rád. A výsledky na sebe nenechávají čekat. Dnešní táborská zoo je rozlohou největší v jižních Čechách, chová více než 250 zvířat v 60 druzích, pořádá pravidelné akce pro veřejnost  i komentované prohlídky. Zaměstnává desetičlenný personál, v němž jsou samí odborníci s kladným vztahem ke zvířatům.

Když jsem při odchodu vyplňovala návštěvnický dotazník, na poslední otázku, zda plánuji další návštěvu, jsem bez váhání napsala velkými písmeny: ANO! A to doporučuji i vám.