Den První. Osm srdnatých dam a statečných pánů zahajuje slavný průnik Českou republikou. Navzdory překážkám (například v Zelenči nebyla otevřená hospoda) a studené přeháňce. Navštívili jsme Lázně Toušeň – léči se slatinou. Tak hlavně nezapadnout.
Jedeme podél Labe. Ještě že tu je, vede tu významná cyklostezka, ale pozor, jen část je asfaltovaná, zato velké úseky jsou kostrbaté pěšinky s mnoha kořeny a kameny. Sem navrhneme první mistrovství seniorů v terénním cyklokrosu.
Některým docházejí baterky (ty opravdové, nemyslíme to obrazně) nebo jsou málo odpružené (myslí se sedlo a přední vidlice).
Projíždíme řadou měst a vesnic. U cesty stojí domorodci a v údivu si na nás ukazují: Hle, bledá stará tvář – ona sedí a přitom se pohybuje!
Valíme to na Poděbrady. Jsou starší než my, jsou z roku 1262. Poděbrady jsou jak známo na srdce, ale nám se hodí i na pěkné ubytování v centru města. Večer jsme trochu opravovali, výborně povečeřeli a nechali se přivítat milou Lidmilou Nejedlou, která je tu domovem.
Část výpravy ještě podnikla noční exkurzi do místního minipivovaru. Domácí nás pozvali i do samotné varny a všechno vysvětlili. Tak vážení, chcete-li prožít téměř pivní orgasmus, navštivte Poděbrady a zde pijte místní Zdroj. Litovat nebudete ani vy abstinenti, tak je to pivo výtečné.
Kdo jede? Ještě se o některých podrobnostech neví, ale to hlavní je: Ilona Kolářová, známe z i60 (trápí nás těmi nádražími, já si snad kvůli ní koupím permanentku). Ostatní jsou pro nás íčkaře zatím neznámí: Tonda Šrámek z Prahy (pojede první dva dny), Pepa Borecký (další dva dny), Majka a Mirek Měchurovi z Holešova (to je pro mě skoro na Slovensku), Ilona Vykoukalová z Kladna, Vladěna Štrynclová z Karlových Varů a Zdena Zábranská (až) z Prahy. Elektrokola nám kompletně zapůjčila firma ekola.cz, což je jeden z největších výrobců elektrokol v ČR s desetiletou historií a vlastním vývojem elektrokol.
Jo a na konci etapy byl Olda už tak mimo, že si nemohl vzpomenout, pro koho tahle země není. Jestli pro mladý, anebo pro starý. Budiž mu postel měkká!
