Vyznání vážně i vesele

Ne, já se na nic neptám,
nečekám odpověď,
vím, že tě pěkně deptám
s tím věčným Ihned, Teď.

A potom zase ječím,
že zmizím nakonec,
už znáš mě, nevěř řečím,
jsem občas pitomec!

Jako vždy boje svádím,
zda všechno nebo nic,
asi tě nenahradím,
můj Princi z Nemanic.

Tak si tu trochu reptám
a už ti dávám klid.
Ne, na nic se tě neptám.
A humor musí být!