Právě nyní dozrávají poslední pozdní odrůdy tohoto vynikajícího ovoce, tržnice zaplavuje jejich omamná vůně tolik přitahující vosy. Broskve zkrátka patří mezi nejoblíbenější ovoce českých zahrad a ještě je čas si jich patřičně užít.
Kulaté plody s peckou uprostřed obsahují až 90 procent vody. Protože mají jen nízké procento cukru, přímo lahodí našemu trávení. Obsahují vitamin C, některé z řady B, karoten a provitaminy A. Z minerálů jmenujme například draslík, železo, zinek, hořčík, vápník či kyselinu listovou. Dodají nám energii a zároveň podpoří nervový systém.
Dlouhá cesta do Evropy
Strom, v našem případě broskvoň obecná (Prunus persica), je, spolu s meruňkou jedním z prvních poslů jara, odtud i lidový název „májový květ“. V posledních teplých letech rozkvétá i daleko dříve. Latinské označení nás sice odkazuje do starověké Persie, ale tudy bylo „perské jablko“ šířeno ze své původní domoviny, Číny. V současnosti se v Evropě pěstuje nejvíce ve Středomoří, v Itálii, Španělsku, Bulharsku.
Broskvoň takřka do každé zahrady
Kdo broskvoně pěstuje, oceňuje jejich nenáročnost, vytrvalost a především rychlý růst. Už druhým rokem se objeví prvních pár plodů. Jednotlivé odrůdy jsou nyní už tak kvalitní, že je zvládne i drobný pěstitel v chladnějších a vyšších oblastech. Koneckonců, ty chladnější se v letošním roce těžko hledají, a kdo ví, jak tomu bude dál... Pokud se rozhodnete broskvoň pěstovat, daří se jí samozřejmě lépe v nižších polohách. Jednotlivých odrůd je mnoho, zmiňme tedy jen základní dělení: pravé broskve (plstnatá slupka, dužina oddělitelná od pecky), tvrdky (plstnatá slupka, dužina neoddělitelná od pecky), nektarinky (lysá slupka, dužina oddělitelná od pecky), bryňonky (lysá slupka, dužina neoddělitelná od pecky) a sendviče (ploché plody). Vysazujeme raději na jaře. Najdeme místo chráněné před mrazem a severním větrem. Vyhovuje jí lehčí nebo středně těžká půda, zásobená živinami a vláhou. Prořez se doporučuje těsně přes vyrašením pupenů a koncem léta po odplození. Slouží především k prosvětlení koruny, zkrácení stromu a příští bohatší úrodě. Broskvoně občas trápí kadeřavost listů. U mladých stromků stačí zkroucené lístky vylámat, u starších lze aplikovat včasný postřik. Vyplatí se také pásky proti mlsajícím mravencům, které se obtočí na kmen.
Co s broskvemi?
Nejlepší je určitě přímá spotřeba. Pokud se ale tohoto teplomilného ovoce urodí hodně, a jako obvykle uzraje „naschvál“ najednou, je potřeba, jak říkají správní hospodáři, zpracovat. Možností je opravdu široký výběr: koláče, řezy, štrúdly, dřeň, džus, koktejl, džem, marmeláda, zavařený kompot, čatní, knedlíky, doplněk ke kuřeti... Vynikající, byť možná nezvyklou kombinací, je mísa nakrájených sýrů různého druhu, řezy z čerstvé broskve a lehké bílé víno. Chutné, osvěžující a rámující příjemný závěr večera. Nezbývá než popřát: objevujme tajemství a dary broskví!