České i moravské zámky bývají často spojeny s některou z pohádek. Na Sychrově se natáčely hned dvě: Nesmrtelná teta a Zlatovláska. I když nebudete právě součástí filmu, jako v pohádce si na Sychrově klidně můžete připadat. Prohlídky probíhají v několika okruzích a nádherný park je k procházce přímo stvořen.
O změny se zasloužili Francouzi
Na místě dnešního novogotického zámku stávala v 15. století tvrz. Tu vystřídal kamenný dům, v letech 1690 -1693 pak malý barokní zámek, který v roce 1740 koupil František z Valdštejna. Panství ale tehdy většinou sloužilo hospodářským účelům a v jeho prostorách bydlelo služebnictvo. Zásadní obrat, a to na celých 125 let, nastal koncem srpna 1820, kdy panství získal kníže Karel Rohan z významného francouzského šlechtického rodu. Nejdříve došlo na velkou empírovou přestavbu zámku (dokončena byla roku 1834), současně vznikly základy zámeckého parku. Rozvoj zámku pokračoval především za Kamila Rohana, který panství v roce 1836 zdědil a nechal přestavět do dnešní novogotické podoby (1847-1862). Tento Rohan byl i významným sběratelem rostlin a dal vytvořit přírodně krajinářský park o rozloze 26 ha. Jeho anglický styl ladil se zámkem ve všeobecné harmonii. Dvacátá a třicátá léta 20. století přinesla úpravy ve funkcionalistickém duchu.
Po skončení II. světové války byl zámek zkonfiskován. Jeho malá část se veřejnosti otevřela na jaře roku 1950, postupem času a díky rozsáhlým rekonstrukcím se tento skvost vrátil takřka do doby svého největšího rozkvětu. A my se vraťme se do parku. Leží na rovině (v nadmořské výšce 380 m), která končí strmým svahem do údolí Mohelky. Z původní barokní zahrady vznikla dendrologicky cenná sbírka, hlavní výsadby proběhly v letech 1840-1850.
Základ parku tvoří původní porosty doplněné cizokrajnými dřevinami. Park má tři hlavní osy ve tvaru trojzubce vycházejícího od parkového průčelí zámku. Centrální osa přes velký palouk je ukončena oranžérií s arkádami (1831-1835), která prošla celkovou rekonstrukcí, ukončenou v roce 2010. Vpravo od hlavní osy vede alej pyramidálních dubů k východní bráně parku, za ní do krajiny pokračuje lipová alej Rohanka k liberecké silnici, opticky je ukončena průhledem na kostel v Jenišovicích. Po pravé straně dubové aleje bývalo arboretum a zahradnictví se skleníky. V této části parku se zachovala část sbírek dřevin – dubů, kultivarů buku a další. Osa vlevo je skryta pod mohutnými buky, vede od zámku k vodárně (rezervoár vody z Mohelky pro park z r. 1891), k bráně parku a průhledu přes údolí Mohelky. Bráně s válcovitými věžemi se říká Arturův hrad.
Stopa českého zahradníka
S parkem je spojeno jméno zahradníka Vojtěcha Maška, který zde pracoval celých 40 let od roku 1855, po smrti Kamila Rohana odešel a věnoval se svému zahradnictví v Turnově. V Sychrově vypěstoval červeno- a stříhanolistý kultivar buku Fagus sylvatica ´Rohanii´. Po smrti zámeckého pána již další majitelé o park a rostliny takový zájem neprojevovali a park začal chátrat. V době své největší slávy byl zdejší zámecký park se svými skleníky nejbohatší sbírkou cizokrajných rostlin u nás. Mnohé dřeviny byly na území Čech nově pěstovány právě zde, a to 45 druhů jehličnatých a 38 druhů listnatých dřevin. Zde se také poprvé v Čechách objevila cesmína nebo katalpy. Z jehličnatých dřevin může být z pohledu hospodářství zajímavá jedle obrovská, která rychle roste.
Seznam pěstovaných rostlin, známý jako Rohanův katalog, uvádí 1119 cizokrajných rostlin skleníkových a 1872 venkovních. Ve sklenících zahradníci pěstovali orchideje, bromélie, palmy a další rostliny. Park je dodnes jednou z našich nejbohatších dendrologických sbírek, roste zde např. méně často pěstovaná magnólie (šácholan) přišpičatělá, platan východní, sekvojovec obrovský. Zámek svou atmosférou lákal i umělce. Několikrát ho navštívil také hudební skladatel Antonín Dvořák, který se přátelil s tajemníkem knížete Kamila. Skladatel tu odpočíval i tvořil. Najdete-li chvilku, nechte se zlákat i vy. Sychrov a blízkost Českého ráje určitě stojí za to!