Obecně platí, že v zemích západní Evropy lidé v průměru pracují 35,4 let. Do tohoto průměru spadají i zaměstnanci v České republice. Nejkratší dobu na pracovním trhu stráví lidé v Turecku (28 let), kde také panují největší rozdíly mezi délkou pracovního života mužů a žen. Ženy zde pracují jen sedm let. Práce se jen tak nevzdávají ve Švýcarsku (42,5), to následuje hned za Islandem, nad 40 let tráví v práci ještě Švédové.
K zemím, kde lidé pracují více než 39 let, se řadí Nizozemsko, Norsko, Dánsko, Spojené království a Německo,“ dodává Český statistický úřad v komentáři o údajích z roku 2015. V Itálii, Makedonii, Bulharsku, Řecku, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku, Belgii a Rumunsku se délka pracovního života pohybuje v rozmezí od 30 do 33 lety.
Obecně platí, že evropští muži tráví během svého života více času v práci. Pouze v Litvě pracovali muži o 0,6 roku kratší dobu než ženy. Opakem je Malta. Tady ženy pracují jen 13,2 let, podobné je to v Makedonii – 11,8 let. Ostatní státy tak vysoké rozdíly mezi muži a ženami nemají. Rozdíl vyšší než šest let je v Itálii, Irsku, Řecku, Rumunsku a Česku. Méně než tři roky jsou běžné v Lotyšsku, Finsku, Estonsku, Švédsku, Norsku, Bulharsku a Slovinsku.
Odborníci Českého statistického úřadu také zjišťovali, jaké vzdělání mají lidé v předdůchodovém věku (55-64 let) a zjistili, že Česká republika v tomto srovnání nevychází dobře - s 15,5 procenty vysokoškoláků za státy Evropské unie zaostává. Nejvzdělanější jsou lidé ve Finsku, kde je 36,9 procent vysokoškoláků. Státy západní Evropy jsou na tom podstatně lépe než ve východní Evropě.
Jako jediné z postkomunistických zemí má vysokou vzdělanost 55-64letých obyvatel Bulharsko (23,5 procent), což odpovídá podobné úrovni, jakou má Španělsko a Rakousko. Vysokou vzdělaností se vyznačují ještě pobaltské státy. Za Českem se pohybuje Makedonie, Polsko, Slovensko, Portugalsko a Itálie. Ani 10 procent nedosahuje v tomto ohledu Turecko, Malta a Rumunsko.
