Tak vám, lidičky, nevím, neměla- li bych to svoje auto prodat, nebo si koupit na poslední kilometry, které snad ještě najezdím, navigaci:))
Ráno raníčko Bertice vstala, do auta potřebné věci si dala,
chystá se do toho Pěnčína, chovatelská sláva tam začíná.
Na mapě trasu si prohlédla, aby včas dorazit na místo dovedla,
projede Jablonec, na kruhu odbočí, když vtom ji cedule uhodí do očí!!!
Co to je za blbost, kam já to jedu!!
Směrovka na Železný Brod směřuje, Bertici to v hlavě šrotuje,
musím to obrátit, tam cesta nevede, snad se mi autíčko otočit povede.
Zamíří do jiné ulice, ve které vpravo je aut nejvíce,
co je to za móresy, kde se tu sešla, musím uhnout těm v protisměru, aby se vešla.
Řidiči oceňují moji slušnost, troubí jak zběsilí, když v tom se na mne jeden z nich docela rozčílí,
místo aby se také odhodlal k pozdravu, ťuká si blbeček za oknem na hlavu!!!
Co vám mám povídat, náhle mi seplo, po zádech přelítlo mi horké teplo,
došlo mi, co jsem to provedla, jednosměrku jsem já blbka přehlédla!!
Kudy se vymotám kudy mám jeti, do první ulice, do druhé, třetí???
Tak jsem se rozjela, jedu a jedu...... po delší době jsem zas u Ještědu!!
Když jsem zas v Liberci, domů si zaskočím, kouknu se na mapu, potom to roztočím..
Druhý pokus vyšel bez " ztráty květiny ", na cestách byla jsem skoro dvě hodiny!!
Co vám mám povídat, překvapením pro mne bylo, že když jsem vyprávěla známým, kde jsem auto otáčela poprvé, oznámili mi, že jsem už byla od Pěnčína necelých pět kilometrů..... přijela bych trochu z jiné strany, ale ušetřila bych si nejméně 50 kilometrů... No co, všechno špatné pro něco dobré, stejně jsem potřebovala dobít baterii... To ano, autíčko bylo dobité, ale já totálně vybitá .... Vaše Bertice
Dodatek: Všichni focení souhlasili s uveřejněním na íčku, včetně seniorek.....
