Donedávna bylo běžné spojovat si plnovous s obrázky ctihodných starých pánů typu Jana Nerudy, Jaroslava Vrchlického a jim podobným vzdělanců. Co na tom, že ti muži ve skutečnosti v době svého vyobrazení s plnovousem vůbec nebyli staří, měřeno tedy dnešním pohledem. Ostatně, je zachováno písemné svědectví o tom, že Jaroslava Vrchlického při oslavě jeho padesátin lidé oslovovali výrazem ctihodný kmete. A prý to fakt nebyli kámoši, kteří by si z něj dělali legraci.
Říct před deseti lety pětadvacetiletého muži žijícímu v Evropě, ať si nechá narůst plnovous, myslel by, že jsme se zbláznili. Nyní si vousy nechávají narůstat pětadvacetileté mladíci zcela běžně. Počátek jednadvacátého století se znovu stal obdobím vousaté módy, stačí se jen rozhlédnout po ulici. A tyto vlny se v dějinách střídaly. Zajímavé je, že na starých jeskynních kresbách jsou muži zobrazeni bez vousů. Archeologové se tedy kloní k názoru, že se v pravěku muži nějakým způsobem holili, zřejmě za pomocí pazourkových čepelí. Z vyobrazení pocházejících z doby staroegyptské říše také vyplývá, že se tehdy muži holili.
„Neoholený člověk byl považován za cizince, tedy za barbara nebo za zanedbaného chudáka. Pouze v době smutku si nechávali muži narůst vousy, aby okolí vyjádřili svůj žal. Výjimečně si nechávali velmožové narůst malý knírek pod nosem,“ uvádí historik Vlastimil Vondruška, který se dějinám vousů věnuje ve své knize Intimní historie.
Naopak muži v Mezopotámii vousy nosili a nosili je, a stále nosí, i pravověrní Židé. V době rozkvětu starořecké říše byly pro muže vousy téměř nezbytností a s holením se seznámili až poté, co dorazili do Egypta. A trend holých brad se jim zalíbil, takže netrvalo dlouho a téměř všichni Řekové chodili pečlivě oholení. Středověk byl v této době spíše rozmanitý. Bohatí muži si pečlivě zastřihovali různé tvary plnovousů, prostí chudí venkované chodili zarostlí, protože měli spíše starost o to, jak se uživit, než jak vypadají, natož co je v módě.
Další vlna přišla ve čtrnáctém století. „Zdá se, že obliba holení souvisela s rytířstvím. Muži, kteří vzdávali hold Panně Marii a pěstovali kult ženy, se snažili ženám připodobnit. Proto si kromě jiného pečlivě holili tváře,“ uvádí historik Vlastimil Vondruška s tím, že jednotná móda ale tehdy neexistovala. Holení pak prosazovali husité, naopak v 16. a 17. století se zase vousy začaly rozmáhat. Nosily se krátce zastřižené, šlo spíše o ostrou špičatou bradku a malý knír. Od té doby se vousaté a nevousaté vlny střídají dál a dál.
Bývalý novinář a hradní kancléř Ivan Medek v jednom z rozhovorů vyprávěl, jak se jako mladý muž snažil působit starší a váženější. „Nechal jsem si narůst vousy a nosil jsem volný dlouhý kabát. Dělali to tak i mí vrstevníci. Byli jsme mladí studenti, ale chtěli jsme působit starší a vousy tehdy byly znakem jakési důstojnosti. Ano, takoví blbci jsme byli,“ říkal se smíchem.
Nyní je móda značně rozvolněná, ale o nárůstu obliby vousů svědčí to, že vznikla spousta nových pánských holičství. Nazývají se nyní vznešeně barber shopy a jde o jakési oázy, kam se muži chodí zkrášlovat, odpočinout si, přečíst si noviny, podebatovat o politice a o sportu.
Jedno mají společné: dámy tam nejsou vítány. Dámy pak zpravidla jen doma říkají: Miláčku, bez těch vousů jsi vypadal lépe.
