Z domova jsem byla zvyklá na maminčinu klasickou rybí polévku s kořenovou zeleninou a na másle opraženou houskou v ozdobné misce uprostřed slavnostně prostřeného stolu… Teď už více než třicet let vařím na Vánoce rybí zelňačku. Je to ode mne důkaz dobré vůle naučit se něco od své třetí tchýně. Maminka mého muže ji kdysi převzala od své tchýně ze Slovenska a můj muž je zvyklý mít na Štědrý den pouze tuto polévku. Vyžadoval ji jako nedílnou součást vánočního menu od své první ženy, a tudíž jsem se ji musela naučit i já. Postupem času se vytvořila jakási nevyhlášená soutěž mezi třemi ženami jeho života, což můj muž sice popírá, ale bohužel pravdu mám já. Proto musím každoročně o svůj post na stupni vítězek tvrdě bojovat.
No… musím… spíš asi chci, to přiznávám.
Jak už jsem zmínila, můj muž ochutnává ze tří zdrojů. Tím prvním je samozřejmě maminka, která si Štědrý den bez dopolední návštěvy svého sedmdesátiletého syna prostě neumí představit. Poté následuje krátká ochutnávka (v tomto duchu bývám vždy informována) u bývalé manželky, která bydlí jen pár kroků od tchýně. Můj muž svoji „bývalku“ navštěvuje pravidelně už třicet let. A nejen o svátcích…
Teprve do třetice zasedne ke štědrovečernímu stolu s rybí zelňačkou, kterou jsem s láskou a nekonečnou tolerancí vařila já.
Po první lžíci začíná soutěž… Můj muž soustředěně porovnává chuť, barvu i konzistenci polévky – a hodnotí. Troufám si tvrdit, že za dobu našeho manželství jsem vychytala možné nedostatky a tradiční rodinnou polévku jsem dovedla k dokonalosti. Proto už pár let vítězím… Možná je to od mého muže diplomatický tah k zachování pohody svátečního večera, ale každopádně mě už dávno tato každoroční degustace nefrustruje. Naopak. Dnes už je to úsměvný rituál…
Rybí zelňačka je totiž fakt skvělá. Bez ní by u nás nebyly Vánoce. Kdyby byl zájem, dám recept. Znáte to, polévka je grunt. Často i dobrých vztahů.
Tak ať vám fungují o Vánocích i po celý příští rok.
To vám upřímně přeje Hanka Švejnohová.
P.S. Jen přemýšlím, jakou vánoční soutěž pro svého muže bych si vymyslela, kdyby moji dva bývalí manželé byli ještě naživu...