Pranostiky o zimě
Trvá-li dlouho tuhá zima, dočkají se lidé vysokého stáří.
Když zimní chlad, tu každý mlád.
V zimě blízký hrom – pozdější bída.
Konec masopusta, každá kapsa pustá.
Hotov v létě saně a vůz v zimě.
Co zima nepročuchá, to slunce neprohřeje.
Čím více sněhu v zimě, tím více sena.
Čím v zimě hlubší sníh, tím vyšší jetel.
Kdo chce, aby se mu uvedly brambory, musí o masopustě hodně tančit.
Když v zimě zčernají lesy, bude obleva.
Pranostiky jednotlivých měsíců roku, světic a světců, seřazených podle jejich svátků v měsíci.
Leden jasný, roček krásný.
Dlouhý střechýle, dlouhý len.
Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Když leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.
Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
V lednu silný led, v květnu bujný med.
Jaký leden do zimy, takový červenec do horka.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.
Na Tři krále mnoho hvězd, mnoho bramborů.
Na svatého Hygina pravá zima začíná. (11. leden. Papež, umučen.)
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebastiána, potom už nezmrzne. (20. leden. Sv. Fabian – papež, sťat; s. Šebastian – ubit.)
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva. (21. leden. Sv. Anežka Římská, sťata mečem.)
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Slunce-li na svatého Vincence svítí, budem hojnost žita, vína míti. (22. leden. Sv. Vincenc z Aragonie, umučen s bratrem.)
Na svatého Pavla pohoda – jistá Boží úroda. (25. leden. Obrácení apoštola sv. Pavla.)
Z které strany větry toho dne vějí, z té přijdou kupci na obilí.
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví. (28. leden)
Na Saleského Františka meluzina si často zapíská. (29. leden. Ženevský biskup.)
Literatura: Strnad, E.: Předpověď počasí podle přírodních úkazů, podle chování živočichů a rostlin. Praha, Levné knihy KMa, 2000.
