Smím uvěřit?

Po jaru s létem
podzim daň si žádá
a chtivá zima
bílé nitky spřádá,
tytam jsou dálky,
jitřní svit,
máme se také
rozloučit?

Stoletá vrba
k tůni větve sklání,
zná noci dlouhé,
šepot milování,
zná letní bouři,
božský klid,
můžem se zase
políbit?

Podej mi jednu
a pak obě ruce,
teď zavři oči,
obejmi mě prudce,
cítíš tu dívku
s touhou žít,
smím tomu ještě
uvěřit?