Sídlištní panelové ticho, navoněné vlhkým ránem, vítalo nový sobotní den. To ticho bylo hladivé a slavnostní, loudilo o tušení, že se bude konat něco zajímavého. A opravdu, nevšední událost pomalu ťukala na dveře.
U laviček před čtyřetážovým paneláčkem, v čase okolo deváté, počalo hemžení, které bylo doprovázeno juchajícím veselím srdečně se objímajících a pravicí zdravících účastníků letos již 3. ročníku zlínského "Pochodu pro Boženku" (https://www.i60.cz/clanek/detail/17642/pochod-pro-mou-maminku-bozenku) (https://www.i60.cz/clanek/detail/19956/maminka-nam-z-nebe-mavala).
Skladba skupiny příznivců mé maminky byla oproti rokům předešlým jiná. Jedněm účastníkům z minulých let se nehodil termín, u jiných převážil zájem o účast na jiné akci. Nastal i případ, kdy zájemce zůstal upoután na lůžko anebo, bohužel, odešel na obláčku za Boženkou. Ale jak je vše na světě v pohledu na věc přinejmenším bipolární, tedy koukneme-li na akci z druhé strany, v tomto ročníku akce vykázala účast nových tváří, což mi udělalo velkou radost. „Maminku si stále pamatují“, pomyslela jsem si, „to jméno jen tak veřejností zapomenuto nebude“, culila jsem se. To pomyšlení mne dělalo šťastnou, a myslím, že i sestra se radovala, jak letošní akce ve jméně maminky byla zdařilá.
I počasí přálo. Kondice těm dříve narozeným trošku méně. Nevadí! Tento pochod nemá za cíl překonávání vlastních fyzických možností, ani přísně dosáhnout plánovaného konečného stanoviště trasy pochodu, nýbrž podstatná je účast při startu pochodu a zavzpomínání si na Boženku veselou kolektivní zdravicí. Každý si podle svých sil určí cíl individuálně.
Oficiálním cílem pro letošní 3. ročník byla vesnice Kostelec – Štípa (u Zlína), kdo chtěl na konec dobít "baterky", pak cílem byla tamní hospůdka.
V nás, co jsme za cíl zvolili hospůdku, pivo jen zasyčelo. Výborná „bašta“ korunovaná kafíčkem nás přesvědčila, že akce opět měla smysl a zcela určitě i příští roky smysl mít bude, neboť nekomerčně se setkat s lidmi několika generací, které dlouhodobě spojuje jeden společný jmenovatel „Boženka - naše maminka, ostatním učitelka, trenérka, kolegyně, sousedka, kamarádka, houževnatá turistka, paní“, je v době nul a jedniček nestandardní, ojedinělé.
Maminka byla úžasná osobnost, a jak vidno, i její přátelé a příznivci jsou také skvělí, vždyť darovali svůj drahocenný čas milé soukromé akci. Již potřetí. Všem zúčastněným ze srdce děkuji.
