Moje první operace aneb narkózu mi nedávejte
Foto: autorka

Moje první operace aneb narkózu mi nedávejte

14. 12. 2019

V devíti letech se mi udělala nějaká boulička. Nejdřív mi na to plácali podivné ohřáté smradlavé blátíčko z konzervy, ale nakonec se rozhodlo, že boule musí ven a já tudíž na operaci. Bylo to hrozné trauma pro strašpytla, jako jsem já. Vždyť mě než naši donutili jít k zubaři, vytrhala jsem si první zuby, a to včetně stoliček, sama  - pouhým zuřivým vikláním!

V nemocnici se mě snažili uspat tak, jak bylo zřejmě začátkem šedesátých let zvykem: připlácli mi na nos a pusu nějakou odpornou mokrou houbu  namočenou asi v éteru nebo v čem. Smrdělo  to  příšerně a já se dusila.  Pak  jsem  měla počítat…  Když jsem byla u dvanácti, pořád jsem slyšela,  jak se kolem mne baví, a tak  jsem zplna hrdla zakřičela: JEŠTĚ MĚ NEŘEŽTE, JÁ JEŠTĚ NESPÍM !!! Začali se mi všichni smát a poručili, ať počítám dál…vědomí jsem ztratila u osmnácti, to si pamatuju naprosto přesně doteď. Vzpomínám, jak se mi v té narkóze zdály příšerné sny, a slyšela jsem sama sebe, jak řvu. Možná to s tou namočenou houbou tenkrát přehnali - doktor mi pak vyprávěl, že jsem pěkně vyváděla. Možná taky, že jsem měla štěstí, že jsem tu houbu s nepřesným dávkováním vůbec přežila. A taky možná, že teď mám  nějaké následky (hlavně takhle k večeru, jak říkal Švejk)… :-))

Pak si pamatuju, jak mě vezli na vozíku do pokoje a mou jedinou starostí bylo, aby mě nevezli po chodbě nahatou, nepřikrytou. Na posteli  jsem nevydržela ležet, možná, že jsem chtěla i utéct, jak se znám, a tak jsem po té narkóze slezla hned z postele a praštila s sebou o zem, protože mě neunesly nohy. Zvedli mne a řekli, že jestli budu zlobit, že mě přivážou. Když přišla maminka na návštěvu, éter ze mě prý byl cítit až ke dveřím, že se ho notně nadýchala i ona, jak pak u mne seděla.

Po letech si kolegyně v práci dělaly legraci z mého strachu z uspání při operaci a navrhovaly mi, abych si koupila chirurgické nářadíčko, nastudovala si lékařské postupy a vždycky si všechno odoperovala sama, že se tak narkóze vyhnu. Jediné minus ale bude, jestli vydržím bolest a taky, jak to budu dělat, když si budu muset odoperovat něco na zádech.  :-))

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
FOTOSOUTĚŽ "Snímky roku"

Soutěž je určena pro registrované čtenáře portálu i60, kteří mají profil založen na své pravé jméno (fotografie vložené z profilů s neúplným jménem, přezdívkou či nickem budou ze soutěže vyřazeny). Podmínkou soutěže je vložení výhradně autorských fotografií (na šířku) o velikosti 800 - 3000 kB. Každý soutěžící může vložit do soutěže sérii snímků které zachycují čtyři roční období. Zatímco snímky jara, léta a podzimu musí být pořízeny v letošním roce, snímky zimy budou samozřejmě z té uplynulé.

U každé fotografie musí být uveden název, ideálně tedy, co snímek zachycuje. Redakce z fotosoutěže vybere nejkrásnější a technicky nejzdařilejší fotografie do kalendáře na rok 2026, přičemž si vyhrazuje právo doplnit snímky ze soutěže o vybrané fotografie vložené do sekce Foto dne. Body přidělované jednotlivým snímkům jsou pouze orientační, tzn. nebudou rozhodovat o vítězích fotosoutěže.

POZOR, soutěž je časově omezena, fotografie můžete vkládat od tohoto okamžiku na tomto místě nejpozději do 5. listopadu 2025.

Kvíz i60 - 43. týden

Čtete hodně? Opravdu? Tak to asi nebudete mít problém s vědomostníém kvízem, který se tento týden bude věnovat české i zahraniční literatuře.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Kolikrát týdně zařazujete do svého jídelníčku maso?

Téměř denně

19%

Dva až třikrát týdně

21%

Jednou, dvakrát týdně

20%

Jen výjimečně

21%

Nikdy, maso nejím

20%