Nezná věk

Má láska nezná žádný věk,
přechází z konce v začátek,
nevnímá slova, která nutí,
pohřbívá mylná rozhodnutí.

Má láska nechce příměří,
věří, kde mnozí nevěří,
a ruce, které život znají,
dotykem prstů promlouvají.

Má láska s věčnou vidinou
je mořem nebo pevninou,
na cípu duše stříbro pění,
doznívá chorál probuzení.