Psi a domácí kočky se sice mohou nakazit koronavirem, ale je velmi malá pravděpodobnosti, že ho přenášejí ho na člověka. Tuto zprávu vypustili do světa vědci z Hongkongu. Došli k tomuto závěru poté, co pitvali psa, který pošel a koronavirus v sobě měl. Což samozřejmě vzbudilo rozruch a obavy majitelů domácích zvířat. Další výzkumy na toto téma stále probíhají, ale zatím vědci tvrdí, že by lidé rozhodně neměli podléhat strachu z toho, že se zvířata stanou roznašeči tohoto viru. V tomto případě se jednalo o psa velmi starého, nemocného a lékaři uvedli, že na jeho smrti měl podíl i stres z toho, že byl karanténě, tedy odloučen od rodiny. Byl totiž vzat do karantény, protože jeho blízcí měli koronavirus a on projevoval znaky nemoci.
Další otázky přináší současný zákaz procházek. Lidé, kteří potřebují venčit psy, mnohdy nevědí, zda mohou nebo zda je městská policie napomene, že venku chodí zbytečně. Venčení psů je samozřejmě povolené, jde o činnost nezbytnou. Lékaři a úřady však vydávají různá doporučení, jak se při něm chovat. Tady je několik z nich:
Pokud jde o člověka vyššího věku, měl by si zjistit, zda mu pejska není ochoten někdo mladý venčit. Je třeba znovu opakovat, že staří lidé jsou nejohroženější. Zatímco pro sedmdesátiletého nemocného seniora se může letmé setkání při procházce s někým, kdo šíří nemoc, stát osudným, organismus mladého zdravého člověka třeba nákazu vůbec nezaznamená.
Psa je dobré předávat na venčení pomocníkovi ve dveřích, s co možno největším odstupem, ideálně se vodítka dotýkat jen v rukavicích.
Venčení není záminka k besedování s dalšími pejskaři. Člověk by se k nim neměl přibližovat, měl by se se psem pohybovat tak, aby byl co nejvíce sám. Rozhodně není vhodné se kvůli venčení přemisťovat veřejnou dopravou. Cesty tramvají do oblíbeného lesíka na druhém konci města je třeba si odpustit.
Není od věci vyhýbat se ostatním psům. Rozhodně je pryč doba, kdy se pejskaři scházeli, vzájemně si hladili své pejsky, případně jim dávali pusinky na čumáčky. Lékaři opakují: není důvod k panice, ale mnoho poznatků týkajících se koronaviru je zatím neobjeveno a právě přenos na zvíře a ze zvířete na člověka, je záležitost, u které určité přece jen zatím otázky zůstávají.
Po příchodu domů je třeba si dobře umýt ruce a zvěrolékaři doporučují omýt teplou vodu i tlapky psa a jeho čumák.
Venčení psa není vhodné omezovat, přece jen jde o pohyb, tedy zdraví prospěšnou aktivitu. Lidé, kteří psy mají, jsou tedy nyní vlastně ve výhodě – mohou jít ven, mají k tomu nezbytně nutný důvod. Není možné se jít jen tak procházet, ale psem ano. Tak toho je dobré využít, protože tím člověk dělá i něco pro své zdraví. Samozřejmostí je rouška, ideálem také rukavice.
Krmivo či pochoutky pro psy by neměly být důvodem, proč je třeba vyrazit do supermarketu. Mnohem vhodnější je objednat si zásobu přes internet, zaplatit předem a počkat si na dodání. Ale jít mezi lidi do supermarketu jen proto, že Puňtovi došla oblíbená žužlací kost, je poněkud nezodpovědné.
POZOR při venčení pejska s rouškou!
Přidáváme ještě upozornění, které nám poslala jedna naše čtenářka: Při chůzi s nasazenou rouškou není vidět pod nohy! Hrozí úraz, který je v této době ještě méně žádoucí než jindy. S rouškou se mění zorné pole a že musí být opatrnější, zvláště na schodech, při přecházení, u vchodů do obchodů atd.
