Čtyři děti, vyrůstaly chvíli u otce, ale ten nezvládal, a když bylo chlapci 7 let, byli kluci umístěni do dětského domova. Jejich sestru si vzala k sobě teta. V jeho 10 letech zemřel i otec.
V dětském domově v Teplé u Třebenic vyrůstal a bydlel až do svého vyučení. Tehdy se ještě děti směly tělesně trestat, a když někdo nesplnil, co měl, dostal osobně od soudružky ředitelky ponaučení s rákoskou.
A jak šel čas, vyučil se mladík elektrikářem a začala jeho samostatná životní pouť. V 18 letech musel odejít z dětského domova a hledal, kde by hlavu složil. Jeho první podnájem byl v Duchcově, kde si více kluků platilo dohromady výdaje. Bratři se v té době rozlétli do různých koutů a už se ani nevídali. Dětský domov jim nedal moc společných příjemných zážitků. Chlapec byl více v kontaktu se sestrou. V současnosti už je na světě bez sourozenců. Až do důchodu pracoval v STS - Strojní traktorová stanice.
Oženil se, zařídil domov, pak se rozvedl po krátké době a život šel dál..Byl to a ještě je výborný tanečník, zahrádkář, dobrý fotbalista, dodnes zaníceně sleduje sport v TV. Ještě dnes mu volají jeho kamarádi, kteří vlastní staré traktory a něco se porouchá, tak jde a dokáže ty staré vehikly dát zase do chodu. Rád se mnou a se psy chodí a jezdí po krajině. Řekla bych, že má větší výdrž než já. Od něho neslyším - bolí mě nohy, kříž, nebo hlava. Ráda ho odvezu i do jeho rodné vísky, kde žije jeho sestřenice, do Třebenic, kde navštěvoval základní školu, a Teplé, kde prožil svoje dětství a dospívání. Je to člověk velmi vyrovnaný, bez pocitů křivd k čemukoli, člověk obětavý a velmi pracovitý. Prožil si svůj život přes všechny osudové rány čestně, skromně. Je to čistá duše. A to Středohoří, ve kterém vyrůstal, máme moc rádi oba.
Asi už tušíte, o kom píšu. Ano, je to o mém kamarádovi, příteli, Pepovi, s kterým jsem oslavila 24.3. jeho požehnané 81.narozeniny. Přeji mu ještě dlouhá krásná léta v pohodě s námi se všemi.
