Verše podzimní
Tálinský rybník, foto autor

Verše podzimní

22. 4. 2020

Ještě tři básně z dob dávno minulých mých studentských let

 

Podzim 1

 

Žlutavé koráby plují přes cestu

a nesou pozdravy dálek

do stínu dubů a buků a bříz.

Nesou šum moře,

maják na útesu

a racky,

kteří odlétají a zase se vracejí,

jak vzpomínky na první lásku.

Nesou stín večera,

který se chvěje,

jak dívka,

jež se svléká.

Žlutavé koráby,

pouštěné do větru

z natažené dlaně

dalekých hvězd.

 

Hvězdář
 

Miluji podzimní, tlející stíny šera,

šedavý zápach listí,

miluji těkavé, sentimentální oči podvečera.

Asi se stanu astrologem

a budu číst osudy z hvězd,

které za noci vlají.

A budu číst o osudech,

které se rozbíhají,

aby se nikdy nesešly.

 

 

Moje malá víla
 

Když kráčeli jsme spolu po cestě,

podzim už přicházel,

ten smutný, starý pán.

A listí žluté, hnědé, červené

padalo klouzavě a padalo sem, tam.

 

Možná, že je to sen a Ty jsi mojí vílou.

Pojď, podzim je smutný brach,

poplujem éterem, ty budeš mojí milou.

Až dole pod námi se město rozzáří,

na věky líbat chci tvůj úsměv ve tváři.

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.