Nacionalizmus a identita
Předem varováni aneb „Nám je to buřt!“ zde neplatí!
Tradičně vnímáni jako národ robotů s hranatými čelistmi, jejichž řeč zní jako něco zlého, co se ozývá z drenážní šachty, jejichž automobily překonají všechny ostatní a jejichž fotbalový tým jen málokdy prohraje – Němci se zdají být nezdolní.
Za touto fasádou se však skrývá národ, který je evidentně nejistý a který nejen, že neví, kde je a kam kráčí, ale ani, jak se sem vlastně dostal. Při hledání záchrany před nejistotami světa se na jedné straně spoléhá na pořádek, na systém, na stát a na Evropskou centrální banku – a na druhé straně nachází útočiště v pocitech úzkosti duše, v psychoanalýze a vysoké kultuře.
… Žádný jiný národ nemá silněji vyvinutý smysl pro to, že je důležité dobře vycházet s ostatními. Tolerance není jen přednost, je to přímo povinnost.
Jak je vidí ostatní
Emoce, které Němci vyvolávají v jiných, oscilují mezi obdivem a obavami. Jsou nazíráni jako schopní, posedlí sami sebou, arogantní a panovační – sečteno a podtrženo až příliš dobří ve výrobě a financích.
Například Britové si mohou o Němcích myslet, že se jim nedostává předností jako je rezervovanost a sebeovládání, ale vždy obdivují jejich důmysl a důslednost a tak trochu si představují, že ze všech Evropanů jsou jim Němci nejblíž. … Francouzi chovají vůči Němcům nedůvěru s jistým stupněm nenávisti a obojí se snaží držet pod kontrolou projevem kamarádství. … Z pohledu Rakušanů jsou Němci dobří jen tehdy, když jsou hodně daleko – nejlépe za Atlantikem nebo ještě dál. I když uznávají, že mezi Vídní a Berlínem existuje jakási kulturní příbuznost, mezi nimi a jejich nejbližšími sousedy Bavory naprosto žádná spřízněnost neexistuje.
Jak vidí druhé
Němci všeobecně Angličany zbožňují a v minulosti trpěli neopětovanou láskou. … Němci se na Brity dívají jako na velmi milé a povětšinou neškodné lidi. Skoro až německé. Obdivují Američany pro jejich (neněmecký) ležérní pragmatismus a zároveň je nemají rádi pro jejich (neněmeckou) povrchnost. … Francouzi jsou obdivováni pro sofistikovanou civilizaci a litováni pro podřadnou kulturu. … Jediný národ, který z hlediska Němců má neoddiskutovatelnou superioritu teutonských ctností, jsou Švýcaři. Žádný Němec nebude oponovat jejich nadřazenosti v oblasti pořádku, dochvilnosti, pracovitosti, čistoty a důkladnosti.
Jak vidí sebe samé
Všeobecně lze říci, že sebe Němci pokládají za skromný, povětšinou obyčejný druh lidí. … Nejsou chamtiví, neočekávají, že dostanou něco za nic, a své účty platí včas. Prostý, poctivý Volk. Sebe samé pokládají za romantiky … Uvnitř každého Němce dřímá kousek divoce vlasatého Beethovena, prodírajícího se lesními hvozdy, slzícího nad západem slunce a potýkajícího se s nepřemožitelnou nemožností vyjádřit nevyjádřitelné. Toto je ona Velká Německá Duše, jejíž nepřehlédnutelné předvedení je naprosto nezbytné pokaždé, když se Umění, City a Pravda stanou předmětem diskuse. … Sami sebe hodnotí jako pracovité, pečlivé, spořádané, spolehlivé a metodické.
Jak by chtěli být viděni
Němci touží po tom, aby byli ostatními chápáni a oblíbeni, ale ve skrytu duše jsou pyšní, že se tak nikdy nestane. Koneckonců, jak by mohli nějací outsideři chápat tak složité, hluboké a citlivé lidi, že? … Dobrý Němec projevy své Weltschmerz (bolesti světa) neskrývá a neporozumění mu skutečně nevadí.
Charakter
Jak je důležité býti ernsthaft
Život v Německu je vážná záležitost, stejně jako všechno ostatní. … Němci silně nesouhlasí se vším, co je nevážné, neuctivé, nahodilé. Šťastná náhoda není pojem, který by měli ve svém jazyce. Důvodem je to, že takové záležitosti nejsou ernsthaft, tedy vážné. … Celkově vzato si Němci nechají raději ujít i dobrý vynález, než aby přiznali, že kreativita je náhodný a chaotický proces. Protože život je ernsthaft, řídí se Němci pravidly. … Němci nesnášejí porušování pravidel; to může činit život poněkud obtížným, protože platí pravidlo, že vše, co není výslovně povoleno, je zakázáno.
Pořádek
Němci jsou pyšní na své schopnosti, organizovanost, disciplínu, čistotu a přesnost. Jsou to známky, že existuje Ordnung – pořádek, který neznamená jen upravenost, ale také správnost, přiměřenost, vhodnost a řadu dalších dobrých věcí. Žádná jiná fráze nezahřeje srdce Němce tolik jako „alles in Ordnung“, což znamená, že vše je v pořádku, že vše je, jak mý být. Kategorické nařízení, kterému žádný Němec neunikne, je „Ordnung muss sein“, tedy „pořádek musí být“!
Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Autoři jsou Němci.
Literatura: Zeidenitz, S., Barkow, B.: Xenofobní průvodce. Němci. Praha, Nakladatelství XYZ, 2009. Foto: z publikace, s. 6, upraveno.
