A jsme opět v Liberci. Po několika hodinách, strávených v zoologické zahradě, které kromě fauny obsahovaly i párek v rohlíku a hranolky s tatarkou, jsme se mírným krokem, ale fakt mírným, přesunuly do již zmíněné Botanické zahrady. Vstup je opravdu krásný. Botanická zahrada v Liberci je nestarší zahradou v ČR. Otevřena byla 5.9.1895, v roce 1954 vznikla Severočeská botanická zahrada. Veškeré informace jsou na internetu.
Tedy, řeknu vám, že venku bylo kolem 28 stupňů, krátká vstupní cesta nám nestačila k ochlazení, takže vstup do zahradních exotických pavilonů byl jak rána pěstí. Nicméně jsme si řekly, že to určitě dáme, a tak jsme prošly opravdu všechno. Mám ráda faunu a floru samozřejmě také. K vidění tu byly opravdu krásné rostliny, bohužel i tady jsme se nevyhnuly sklu. Exotické rybky byly pro fotografa opravdu oříšek, ale něco málo se povedlo.
Tato botanická zahrada také není veliká, ale s vyhlášenými zahradami si nijak nezadá. Má co ukázat a stojí za návštěvu. Popisky po mně opravdu nechtějte, názvy rostlin byly nad moje síly. Věřím, že to nikomu vadit nebude. Po dvou hodinách jsme se spokojeně přesunuly na gáblík k Evičce. Daly jsme si výborné pečené kuřátko, prohlédly si z jejího balkónu krásný výhled okolní přírody vč. Ještědu. Tu blízkost přírody a možnost vyjít z domu a být v zeleni, jí tiše závidím, to kromě lidí, kteří žijí na vesnici, hned tak někdo nemá.
Čas nám utekl jako voda, domů daleko, a tak jsme se rozloučily s naší milou hostitelkou, nasedly do auta, zamávaly a odfrčely směr Ústí n/L. Den to byl sice náročný, ale vydařený a krásný. Evi Mužíková, děkujeme. Hezký zbytek léta všem.
