A právě hloupost mnoha lidí je i důsledkem toho, že Česká republika patří podle statistik už dlouho koronavirem k nejzasaženějším zemím na světě.
Je nepochybné, že situace v Česku mohla být daleko příznivější, kdyby se vláda v čele s premiérem (který v krizi převedl, že neumí řídit stát ani jako firmu) nedopustila celé řady fatálních chyb, kdyby strategii boje proti covidu-19 řídil odborník na epidemie, jehož radám by naslouchali ministři, poskytovatelé sociálních služeb, kapitáni průmyslu či obchodníci a který by byl respektován i všemi odpírači roušek a vládních opatření premiéru navzdory. A kdyby nebylo před volbami.
Komu hodíme hlas do volební urny, řešme po letních prázdninách. Teď bychom se společně měli postarat o to, abych těch skutečných uren s popelem bylo co nejméně. Jak toho dosáhnout?
Je to poměrně jednoduché. Nespoléhat na to, kdo nám co nařídí, doporučí po telefonu či pošle mailem. I vládní opatření jsou základním, ale ne jediným vodítkem. Nejlepší je řídit se vlastním rozumem.
Když překračuji hranici okresu v lese, kde potkám jednoho člověka na vzdálenost sta metrů, poruším sice daná pravidla, ale neohrozím sebe ani nikoho jiného. Naopak je dobré si nasadit respirátor, když mi pošťák přinese balíček, i tehdy, klábosím-li na ulici se sousedkou. Nikdy nevíte, koho potkala před vámi. A ruce si místo desetkrát za den umyji mýdlem třeba třicetkrát.
Ano, někomu se mohou zdát tyto rady hloupé, zvláště, když je článek určen čtenářům seniorského portálu. Senioři jsou totiž narozdíl od mladých lidí ukáznění a veškerá opatření beze zbytku dodržují. Ale i vy máte možnost ovlivnit chování vašich dětí a vnoučat. Apelujte na ně, aby se nyní, v době lockdownu snažili chovat co nejzodpovědněji. Vím, o čem píši. I naši rodinu navštívil čínský virus, a neodešel s prázdnou. Na covid zemřela moje babička, při péči o ni se nakazila moje 79letá máma a také bratr. Oba přežili, možná díky dobré imunitě a silné vůli, možná měli jen štěstí. Ale už nikdy by tuto nemoc nechtěli prodělat znovu, nikomu by ji nepřáli a rozhodně by se nechali očkovat.
Možná, že i ti, kteří neustále vymýšlejí nejrůznější kličky, jak protiepidemická opatření přechytračit, by se chovali jinak, kdyby prožili v rodině podobnou zkušenost.
Dnes jsme první den v lockdownu. Ty tři týdny, a dost možná i více, to prostě musíme vydržet. Každý zachráněný život přece stojí za to!
