Absolvent strojní fakulty ČVUT začal publikovat své první texty krátce po škole, napříkald v časopise Mladý svět. V roce 1963 se seznámil s hudebníkem Petrem Skoumalem, se kterým vytvořil na téměř 20 let autorskou dvojici. Vrcholem jejich tvorby byla jejich tři společná autorská představení v Činoherním klubu s Táňou Fischerovou a Miloslavem Štibichem na přelomu 60. a 70. let (S úsměvem idiota, S úsměvem Donkichota a Hurá na Bastilu), reprízovaná v divadle Ateliér ve Spálené ulici v 70. letech až do zákazu činnosti.
V roce 1973 vystudoval dálkově ještě Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Účinkoval s Petrem Skoumalem po klubech, psal básničky pro děti, texty k filmovým písním – především Přijela k nám pouť (1973) nebo Jen ho nechte, ať se bojí (1978). Po podpisu Charty 77 byla jeho činnost dále omezována.
V 80. letech se věnoval prakticky jen tvorbě pro děti – vystupoval např. s Přemyslem Rutem a Světlanou Nálepkovou. Přesto se však veřejnost občas setkala s jeho tvorbou – např. v polovině 80. let se jeho písničku Jak mi dupou králíci podařilo „propašovat“ do silvestrovského vydání večerníčku Bob a Bobek – králíci z klobouku.
Po listopadu 1989 krátce obnovil svoji spolupráci s Petrem Skoumalem. Vydal kompilace své dřívější tvorby, ale stále vystupoval i v pořadech pro děti (např. v nedělních ranních pásmech Jůhele neděle nebo Studio Rosa).
Vodňanský se vždy vyjadřoval k aktuálním politickým tématům – např. v roce 2003 podepsal prohlášení S komunisty se nemluví a v roce 2009 se v rozhlasovém dokumentu Král na hrad přihlásil k monarchis Často vystupoval pro krajany v zahraničí, znal se dobře s Jiřím Voskovcem. V polovině 90. let přednášel filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Spolupracoval také s Ondřejem Neffem při propagaci internetu. Jeho uměleckou plastiku vytvořil na počátku nového tisíciletí český sochař Vladimír Preclík.
Za použití: wikipedia.org