Mediální gramotnost. Nezbytná dovednost, kterou mnoho lidí neovládá
FOTO: Ingimage

Mediální gramotnost. Nezbytná dovednost, kterou mnoho lidí neovládá

11. 5. 2021

Psali to v novinách. Četl jsem to na internetu. Vím, že to tak je, protože to bylo na facebooku. Někteří lidé přistupují k informacím s přesvědčením, že když někde něco četli, je to pravda. Jiní naopak nevěří ani tomu, co je podloženo pěti zdroji a stvrzeno rozhodnutím soudu.

Právě nyní běží kampaň zabývající se tímto tématem.

Popáté odstartovala v České republice šestitýdenní akce na podporu mediální gramotnosti s názvem Týdny mediálního vzdělávání. Jedná se o sérii přednášek, testů a pořadů, které připravila společnost Člověk v tísni. Letošní motto zní: Mediální ring – rozhodni, kdo zvítězí. Je to tak trochu hra na rozhodování člověka při pomyslném souboji pravdy a lži. Akce zdaleka není určena jen mladým lidem a dětem, ale i dalším věkovým kategoriím. Jde totiž o problém, o kterém by se mělo mluvit, protože různým mediálním bublinám podléhá čím dál více lidí.

Některé případy se zdají být neuvěřitelné, ale setkáváme se s nimi v běžném životě. Tady je zkušenost pětapadesátileté Kláry z Beskyd. „Vyšla jsem si s pejskem na vycházku, potkala jsem sousedku, učitelku ze základní školy. Ptala se, jestli se nechám očkovat proti covidu. Řekla jsem, že už jsem zaregistrovaná a čekám na termín, že manžel už první dávku má. Divila se, říkala, že ona by na to nešla. Já se ptala proč? Říkala, že každá nemoc je jen v hlavě. Že sice cítila, že covid má, ale protože má pozitivní energii a každý den chodí pozorovat západ slunce, zahnala ho. Smála jsem, se, ale ona nežertovala. Tak jsem se jí ptala, jak na to přišla, že je to účinná  metoda. Řekla, že to četla na internetu. Bože, ona je učitelka, učí děti,“ vypráví Klára.

Jen co přišla domů celá natěšená, že zážitek sdělí manželovi, zjistila, že u nich doma sedí soused a mezi ním a manželem se schyluje k ostré hádce. Téma hovoru totiž byla tzv. Vrbětická kauza. Jeden pán tvrdil, že je třeba Rusku okamžitě vyhlásit válku, druhý tvrdil, že jde o nesmysl, že by  tady ruští agenti nikdy nic zlého neprovedli a celé je to spiknutí za cílem znemožnit dovoz vakcíny Sputnik. „Já si raději nalila panáka a šla si sednout na zahradu,“ shrnuje Klára.

Vyznat se v současné záplavě informací je čím dál obtížnější, natož v ní rozpoznat, kterou zprávu někdo vypustil záměrně nepravdivě, aby vyvolal strach, paniku či tím sleduje svůj jiný zájem.

„Dezinformace však nejsou nějakým fenoménem současnosti. Úmyslné, účelové lži, záměrné vymýšlení negativních zpráv a manipulace s fakty provázejí lidstvo po staletí. Co se ale výrazně změnilo, je forma a rychlost, s jakou se šíří,“ říká Karel Strachota, ředitel projektu Jeden svět na školách, který se zabývá tímto fenoménem už řadu let. „Sociální sítě představují pro dezinformace ideální živnou půdu. Dezinformace, konspirační teorie a poplašné zprávy jsou obrovským problémem současnosti, představují přímé ohrožení demokracie, lidských práv a svobod. Dezinformace se staly zbraněmi. Raketomety Kaťuše nahradily trollí továrny, které zaplavují prostředí internetu sofistikovaně cíleným obsahem,“ připomíná s tím, že mnozí demagogičtí a hyperpopulističtí politici tento dezinformační a manipulativní obsah mistrně využívají.

Pokud je dítě či mladý člověk v této oblasti dobře informováno a vzděláváno, je velká šance, že pak nebude takovým dezinformacím podléhat. Střední a starší generace se však mnohdy s pojmem mediální gramotnost nesetkávala a tak se právě v ní objevuje řada lidí, kteří říkají: je to pravda, psali to na internetu.

Hodně se však v tomto směru mění. Čím dál více lidí si osvojilo základy užívání internetu natolik, že už nad tím, co tam čtou, uvažují.

„Já začnu brát zprávu vážně, až když se objeví ve více médiích, je v ní více zdrojů, ideálně si dám i nějaký její rozbor na ČT 24. Pak se teprve odvážím na toto téma diskutovat, říct svůj názor. Ale mám pocit, že jsem výjimkou. Většina mých známých mi přeposílá zprávy, které se tváří jako seriozní a přitom je na první pohled jasné, že jde o nějakou manipulativní pitomost. Jenže oni to klidně přepošlou a pak si ještě o tom večer chtějí povídat u piva,“ říká pětasedmdesátiletý Ivan, bývalý lékař.

„Poslední složitý rok byl pro dezinformace doslova živná půda a lidé se k nim uchylovali z různých důvodů. Historicky vzato k epidemiím dezinformace patří. Z mnoha příkladů je jedním třeba morové povstání v Moskvě, což je výstižná a zároveň znepokojivá historická lekce. Prostředí se mění rychle. Mozek pomalu. Věda je nudná a složitá. Bludy jsou šťavnaté a prosté,“ říká Karel Kovář, který je v internetovém prostředí znám jako youtuber Kovy a dlouhodobě se podílí na vzdělávání mladých lidí v mediální gramotnosti a v moderních dějinách. „Největší nebezpečí mediální negramotnosti spočívá ve zranitelnosti, naivitě a nekritičnosti,“ připomíná.

Tak právě to se snaží organizátoři současné kampaně připomenout a je úplně jedno, jestli se cílovou skupinou stane šestnáctiletý student, třicetiletá maminka na mateřské dovolené, čtyřicetiletý dělník nebo pětasedmdesátiletý bývalý učitel. Když jde o dobře vyrobenou dezinformaci, smlsnou ji jako malinu a na věku, vzdělání či společenském postavení mnohdy vůbec nezáleží.

internet média
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.