Dalmatská pohoda končícího léta roku 2002-6
Tvrz Lovrijenac. Všechna fota autor.

Dalmatská pohoda končícího léta roku 2002-6

13. 5. 2021

Kamenná symfonie 2

 

Pohled z hradeb na hlavní třídu Stradun

Brouzdáme po Stradunu a obdivujeme autentický středověk. Klášter, kostely, kavárny, paláce. A na fasádách kamenných paláců drobné architektonické detaily, jako portály, arkády, gotická okna i rozety. Obdivuhodné. Pod dlážděním ulice se skrývá navíc pětisetletý vodovod, umně zhotovený tehdejšími obyvateli. Celý starý Dubrovník je  jedna veliká  kamenná symfonie. Ze stejného kamene, jako jsou kopce podél pobřeží, je vlastně celé staré město. Domy, schodiště, nábřeží, dláždění ulic, všechny architektonické detaily i desítky velkých portálů i docela malých portálků. Místní stavitelé si zřejmě na ty krásné portály potrpěli, protože celé dalmatské pobřeží je jich plné. A každý je neopakovatelně jiný.

V křížové chodbě  františkánského kláštera minoritů musím občas hodně zaklánět hlavu. Jen tak je možné obdivovat množství hlavic sloupů, které obkružují ambit.  Každá z těchto hlavic je zcela jiná. Originální řešení. Nástěnné fresky s biblickými výjevy jsou trochu  omšelé časem a málo čitelné. Kolem se ale pilně opravuje a restauruje. Vše za provozu. Tak máme naději, že budoucí Dubrovník bude sice o  něco málo starší, ale určitě ještě krásnější. Za sloupy ambitu je nádherná zahrada, tak trochu ve francouzském stylu, která zaplňuje celý rajský dvůr. Pár palem, upravené záhonky a středová cesta, ukončená malým lavatoriem. Krásný pohled. Středověká klášterní lékárna, stará neskutečných 650 let, je takovým bonbónkem na samý závěr prohlídky. Procházka po Dubrovníku začíná skutečně pozoruhodně.

 

Portál kláštera františkánů

 

 

Románská křížová chodba -  každá hlavice sloupu je jiná.

 

Než se vydáváme nahoru k mohutné pevnosti, stojící mimo hradby na skále nad mořem, sedáme si  do parku poblíž městské brány a popíjíme horký průduškový čaj z termosky. Zakoupený v bašské lékárně a uvařený v kuchyni zatonské paní domácí, snad pozastaví příznaky chřipky, která se jak u mě, tak znovu i u mojí ženy, neodbytně hlásí. Svačina je vskutku pestrá - sušené fíky, sušenky a pár nektarinek.

Osvěženi čajem vystupujeme vzhůru na skalnatý poloostrov a noříme se do nitra rozlehlé pevnosti Lovrijenac. Tak, jak je město dole pod námi plné lidí, tak tady je klid a mír. Jsme tu skoro sami. Jen jakýsi mladík s batohem na zádech prolézá, tak jako my,  pečlivě všechny kouty, aby na závěr skončil na té nejvyšší terase. Mohutné, starobylé dělo střeží asi již hodně dlouho poklid tohoto místa. Dlouho se nemůžeme odtrhnout od vyhlídky na nekonečné moře. Je naprosté bezvětří a modravé vlnky, ozářené sluncem, se jen velmi jemně čeří. Jen příboj se tak trochu nelogicky v tom poklidu  prudce tříští o skálu pod námi.

Pod tvrzí Lovrijenac

Tvrz nad nekonečným mořem

 

 

Pohled od tvrze na dubrovnické hradby

 

 

cestování
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.