Ještě před pár lety byla žena s šedivými vlasy spíše výjimkou. Když je měla, byla mnohými lidmi považována za starou paní, která o sebe takzvaně přestala dbát. Někdy se o ní řeklo: no jo, babička už nemá sílu ani náladu starat se o své vlasy. Nyní jsou různé odstíny šedé naopak výrazem toho, že jejich majitelka je sebevědomá dáma, která ví, co si může dovolit. A znalci módy zbystří: aha, ta ví, jak na to.
Ne každá žena má ovšem takový odstín šedin, že by jí slušel. Pro mnohé, které se léta barvily, je také poměrně náročné zbavit se barevných nánosů a k přírodní šedé barvě se dopracovat. Takže, stát se majitelkou šedin, není jen tak, mnohdy je to dlouhá cesta, která stojí peníze, čas a trpělivost.
Kdo nosil léta vlasy nabarvené na černo a ze dne na den se rozhodne černou barvu takzvaně stáhnout, zpravidla spláče nad výsledkem. Ale pokud má některá žena jen lehké přelivy nebo se nebarvila a nechává si vlasy přirozené, může být výsledek velmi zajímavý. Ono je to docela dobrodružství, žádná žena totiž neví, jak jednou její šediny budou vypadat. Některá je ve vysokém věku spíše žíhaná a její šedé vlasy mají více odstínů, jiná je má třeba bílé jako sníh. Některé šediny vyloženě sluší, jiná v nich vypadá nudně, nenápadně, zkrátka jako šedá myška.
Každopádně je ale sympatické, že tento trend přetrvává a šedin je vidět čím dál více nejen v ulicích, ale i na zralých modelkách, herečkách a ženách, které působí v módním byznysu. Neznamená to, že šedivé vlasy jsou diktát, ale mohou být příjemnou změnou, experimentem, cestou pro ty, kterým se nechce každý měsíc řešit, že mají šedivou pěšinku.
