Záleží na životech černých (bílých) bez souhlasu bílých (černých)?
Ilustrační foto: Ingimage

Záleží na životech černých (bílých) bez souhlasu bílých (černých)?

10. 7. 2021

Tři mikrofejetony na současná celosvětová společenská témata.

Na bílých životech nezáleží  

Těch omluv za různé nespravedlnosti v historii není nikdy dost! Jsem absolvent humanitní vysoké školy a tak tedy začnu.  Narodil jsem se v roce 1948 (za což se rodičům omlouvám). Narodil jsem se jako bílý muž, což se mi dosud nepodařilo odstranit. V dětství jsem si chtěl hrát na indiány (za což se omlouvám), a proto jsem se zamazal hlínou. Hlíně se omlouvám, že jsem ji zneužil (doufám, že jsem ji neznásilnil). V dospívání jsem zjistil, že jsem normálně na holky, tedy heterosexuální (za což se omlouvám manželce).

Rád bych skácel sochu Aloise Jiráska, protože ve svých dílech velebil pouze bílé muže, jako například praotce Čecha a Psohlavce Kozinu. Je sice dobře, že kritizoval císaře Zikmunda, tu lišku ryšavou, ale na vztyčenou sochu to rozhodně nestačí. Navíc Praotec kolonizoval českou kotlinu, čímž ji znepřístupnil lidem afrického původu a tak je utlačil! Praotec má štěstí, že nikde nevisí jeho obraz, jinak by dnes už Praotec visel. (Obraz britské královny Alžběty II. taky sundali.)

Důchodcům a důchodkyním, kteří a které nepochopili a nepochopily, že nemají smysl pro humor, se omlouvám za to, že nemají smysl pro humor. Celý článek je jenom žert, což jsem nepochopil, za což se omlouvám.

 

Na bílých životech nezáleží?

V poslední době mě velmi urážejí fotbalisté afrického původu (cizím slovem černoši). V televizi vidím mnoho z nich, jak nosí blond melír nebo vůbec zlatý přeliv. To mě jako příslušníka „bílé rasy“ (nebo jak nám říkají) hluboce uráží. Chtějí nás tito čutálisté zesměšnit? Chtějí ukázat, že nám mohou brát naše blonďaté vlasy, součást naší kultury, a ještě se s nimi nedůstojně válet na hřišti?

Snaha těchto fotbalistů afrického původu je jasným znakem kolonizace bílé Evropy, na níž jsme si vždycky zakládali. Pronikají – aniž by se nám omluvili – do evropských fotbalových klubů a dokonce nás ironicky napodobují tím, že nosí podobné oděvy jako my! To je jako kdybychom si my kolem beder uvázali nitku nebo bambusovou sukénku! Taky by – zcela oprávněně! - protestovali a soud by nám to brzy zakázal.

Je třeba začít ničit sochy (pokud nějaké mají) a nedovolit, aby si měnili tváře a hlavy tak, aby vypadali jako my. (My to taky nesmíme dělat v pořadu Tvoje tvář má známý hlas.) Obávám se, že tento článek neuvidíte, protože buď bude vytištěn černým písmem na černém papíře, anebo bílým písmem na bílém papíře, to ještě jak se rozhodnou absolventky humanitních vysokých škol, které v posledních letech diktují, jak se má s bílými heterosexuálními muži nakládat. Nevěřte mýtu. Me too.

 

A co souhlasy?

Úplně stranou současných diskusí zůstává rovnoprávný souhlas se sexem, jak o tom nedávno byla vážná rozprava politiků. V Austrálii už výměna plínky při přebalování dětí musí probíhat s jejich souhlasem. A je to logické. H. je jejich a oni nemusí souhlasit s tím, aby je matka nebo otec odnesli. O výměně tělních tekutin nemluvě. U soulože by měl být právník. A nejen on. Měl by tam být i rozhodčí podobně jako při řeckořímském zápase, kdy soupeři jsou na zemi v různě propletených pozicích a rozhodčí klečí nebo leží na zemi vedle nich a sleduje, jestli to probíhá podle pravidel. Ono to časem taky nebude stačit a mělo by tam být video jako na důležitých fotbalových zápasech. Tam se rozhodčí podívá ve sporných situacích, jestli mužstvo dalo, nebo nedalo gól. To se při vyhodnocení soulože taky hodí. Jestli došlo až ke styku genitálií, anebo jestli třeba zapracovala obrana ženy a pánovi se to nepovedlo. Mně to připadá důležité, protože podle toho budou soudy rozhodovat, jestli ke znásilnění došlo, nebo nedošlo.

Někteří z vás se tomu smějí, ale to je přejde, když nebudou mít ke smíchu můj písemný souhlas. Můžete se mi smát, ale logicky jen s mým souhlasem. Mám na to právo! Teď půjdeme a zboříme nějaké sochy, abychom ukázali, že to myslíme vážně. Doufám, že někde ještě nějaké stojí.

 

lidé Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 16. týden

Tento týden se ve vědomostním kvízu podíváme do evropských měst.