Prší. Kap,kap,kap...Kapky deště s neúnavnou vytrvalostí dopadají na zem, omývají listy stromů, plní kalíšky rozvitých květů. Kap, kap. Pomalu se na dlažbě tvoří malé, lesklé loužičky, které se místy zvětšují až na malé rybníčky. To tam, kde jsou cesty už vychozené a voda se tu může zdržet. Odráží se v nich zatím jen šedé nebe s tmavými oblaky plných dalšího deště. Po každém dešti ale se vyjasní a tu se z nich stanou malá zrcátka, ve kterých se budou zrcadlit zbylé bílé obláčky plující v nekonečném oceánu vesmíru a zářivé slunce.
Je po dešti. Vítr rozehnal poslední mráčky a rozsvítil slunce. Ptáci se znovu rozezpívali, stromy střásají poslední krůpěje deště na zem nasycenou vláhou. Je opět krásný letní den.
