Pod výrazem elegance si mnoho žen představí kostýmky či šaty a boty na podpatku, které způsobují utrpení. A čím je žena starší, tím častěji říká: to už není pro mě, potřebuju oblečení pohodlné, bolí mě nohy.
Jenže výsledkem bývá uniformovaný dav starších žen, které jsou všechny oblečené v beztvarých bundách, nepadnoucích kalhotách a pohodlných, leč nevzhledných botách. Je to škoda, protože elegance může být i pohodlná. Sportovní obuv se dá velmi dobře sladit s vlněným kabátem či sakem a vůbec nemusí být spojována jen se sportovní bundou.
Ženy, které se za život naučily neřídit se poučkami a umějí v módě experimentovat, to zpravidla ve vyšším věku zúročí. Pokud byly zvyklé investovat do kvalitních kusů a kombinovat zdánlivě nekombinovatelné, vůbec ve vyšším věku nemají pocit, že by se jejich šatník měl nějak měnit. Neříkají větu: to už se na mě nehodí. Nestěžují si, že nemají prostředky na nakupování nových módních výstřelků. Umějí kombinovat a nebojí se vzít si sportovní tenisky k elegantnímu kabátku, omotat se barevnou šálou a přes rameno si dát batůžek. Jsou oblečené pohodlně, přesto nevypadají jako by se chystaly vystoupit na Sněžku, ale skvěle takto zapadnou i do noblesní kavárny. Kombinovat zdánlivě nekombinovatelné každý nedokáže. Kdo to umí, má vyhráno.
Tady je malá inspirace, že zajímavě může vypadat i to, o čem by mnoho žen řeklo: to se k sobě nehodí.
