Zatímco mezi současnými seniory převažují Marie, Anny, Aleny, Věry, Zdenky, Janové, Jiří a Josefové, ve školkách a školách se tato jména nyní vyskytují zřídka, výjimkou jsou akorát Honzíkové a Aničky, kteří si oblíbenost drží napříč generacemi. Jsou stále druhými nejoblíbenějšími jmény. Více nyní ale dívky dostávají jméno Eliška a kluci Jakub. Mezi další nejoblíbenější patří Adéla, Tomáš, Tereza, Matyáš.
Celkově patří k nejčastějším jménům Maria a José, nejoblíbenější jsou ve španělsky a portugalsky mluvících zemích. Jméno Maria v současné době nosí více než šedesát milionů dívek a žen. Z mužských jmen je nejčastější José, následuje ho John.
Obliba různých podob jména Josef a Jan je patrná ve všech zemích. V Česku Pepíků v posledních letech ubylo, ovšem Honzíci si drží stabilní dobrou pozici, a to zejména proto, že jde o nejčastěji děděné jméno po otci. Více než třetina českých Janů se totiž jmenuje Jan proto, že to bylo jméno jejich táty.
Celkově v České republice dostává po tátovi jméno každý šestý kluk, zatímco u dívek se tak běžně jméno po matkách nedědí. Stejné jméno, jako má máma, dostávají jen čtyři procenta děvčátek. V případě vybírání jmen pro holčičky jsou rodiče celkově více kreativní a sahají po neobvyklých jménech častěji, než v případě chlapců.
Zatímco určitá jména zůstávají v oblibě po desítky let, některá podléhají módě podobně jako rychloobrátkové zboží v obchodních řetězcích. Zatímco svého času byla každá pátá česká holčička Katka nebo Monika, nyní mezi malými holčičkami jsou tato jména mnohem méně slyšet. Ovšem nyní kdekdo volá na dívenku Ello nebo Rozárko, což před deseti lety bylo výjimečné. Web Babycenter.com shromažďuje údaje o jménech novorozenců v mnoha zemích světa a vede statistiku jejich oblíbenosti. V roce 2021 podle něj lidé v Evropě, Spojených státech a dalších zemích nejčastěji dávali dívkám jména Olivia, Emma, Amelia, Ava, Sophia, Charlotta, Isabella, Mia, Luna a Harper. Chlapci narození loni se nejčastěji jmenují Lian, Noah, Oliver, Elijah, Lucas, Levi, Mason, Asher, James a Ethan.
Věčnou asi zůstane otázka, zda je lepší dát dítěti jméno, které právě takzvaně frčí, nebo nějaké, které je v době jeho narození výjimečné, a tudíž nebude ve své generaci jedním z mnoha nositelů svého jména. V tom se rodiče ani prarodiče zřejmě nikdy neshodnou. Někdo se totiž rád v životě odlišuje, někdo je raději nenápadnou součástí davu a v tom se odráží i preference při výběru jmen pro dítě. Bizarní ovšem je, že rodiče mnohdy ve snaze dát dítěti jméno neobvyklé brzy zjistí, že stejný nápad ve stejnou dobu měly stovky dalších rodičů, protože jde o jméno, které takzvaně frčí. To se stalo například se jmény Ella, Mia, Olivia, který jsou dnes plné školky a první stupně základních škol. Naopak, kdyby nyní dal někdo dívence po babičce jméno Vlasta, Zdena, Věra či Marta, bude ve třídě zřejmě jediná. Ale oblíbenost jde ve vlnách, takže přijde možná jednou znovu jejich čas. Podobně se to přece stalo třeba Apolenám nebo Adélám, které byly časté přibližně před sto lety, pak téměř vymizely a před pár lety prožily fenomenální návrat vedoucí k tomu, že nyní jejich oblíbenost zase pomalu, mírně opadá.
