Způsobů, jak se otužovat, je na výběr hodně, bohužel, mnoho lidí sahá ihned k heroickým výkonům. Hupnou do studené vody, nechají se přitom vyfotit a pak si s radostí čtou, jak jim jejich kamarádi na sociálních sítích píší, že jsou borci. Skutečné otužování však spočívá v něčem jiném. „Plavání v ledové vodě nebo dokonce pod ledovými krami je extrém a ten už není pro každého. Otužování ledovou sprchou a aktivní pobyt v chladné vodě mohou provádět zdraví jedinci, ale po postupné adaptaci na nízkou teplotu. Tato aktivita ale není vhodná pro lidi s onemocněním srdce, vysokým krevním tlakem a plicními onemocněními,“ říká lékařka Eva Kociánová, která je garantka projektu Srdce v hlavě. Z mnoha stran však lidé slyší, že otužování je vhodné pro každého a tak se do něj často pouštějí i ti, kteří trpí určitými zdravotními potížemi nebo ani netuší, že nějaké zdravotní problémy mají, což může být problém třeba v případě, že člověk má problémy se srdcem, které ho zatím nijak neomezují, ale při vnoření se do ledové vody, se mohou projevit velmi silně.
Ideální forma otužování je méně doma topit a nevrstvit na sebe spoustu oblečení, když nejsou extrémní mrazy. Říká se tomu zlepšování tolerance vůči chladu a bez ní by se člověk do současné módy koupání se ve studené vodě v zimě vůbec neměl pouštět.
Lékaři doporučují, že když se člověk rozhodne jít koupat v zimě v terénu, měl by se předtím aspoň tři týdny každý den otužovat studenou sprchou. Stačí si ke konci sprchování na deset vteřin pustit studenou vodu. A další zásada je, nikdy nejít do přírody smáčet se v ledové vodě sami. Vždy mít sebou parťáka nebo větší skupinu lidí, kteří jsou schopni v případě potíží pomoct nebo pomoc přivolat.
Prospěšnost otužování lékaři nezpochybňují, naopak. Shodují se, že přináší lepší náladu, více energie, zlepšuje adaptaci na stres i odolnost proti infekčním onemocněním.
Pozor by si však měli dávat lidé s vysokým krevním tlakem. „Ti nezřídka trpí tlustší svalovinou srdce, my lékaři tomu říkáme hypertrofie myokardu, což je situace, kdy se srdce náchylnějí ke vzniku arytmií. Chladná voda práh pro vznik arytmie snižuje,“ říká lékařka Eva Kociánová. „Víme však, že dlouhodobé a pravidelné střídavé vystavování teplu a chladu zlepšuje pružnost cév. Toho se dá dosáhnout saunováním nebo střídavými koupelemi. Cévy, které jsou pružné, jsou zároveň mladé,“ vysvětluje.
Lidé by si měli dát pozor na pocit chladu v končetinách, přeskakování srdce, bolest na prsou nebo ztížené dýchání. Pokud něco takového při pobytu ve studené vodě cítí, měli by s otužováním přestat a jít se poradit s lékaři. Platí to v každém věku, protože otužováním si mohou ublížit nebo naopak pomoci lidé třicetiletí stejně jako sedmdesátiletí.
